Stáří žirafích samců se dá odhadnout podle barvy srsti. Vědci, kteří se zabývají pozorováním žiraf v Zambii, prý nyní odhalili i to, od jakého věku ke změnám barvy dochází.

Tento článek je více než rok starý.

11:12 12. dubna 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle vědců jsou proměny barvy srsti projevem žirafí puberty a mohou souviset se změnou hladiny testosteronu. Samci tím dávají najevo pohlavní dospělost. Samotná kresba na srsti je přitom typická stejně jako třeba otisky prstů u člověka.

„Studie dokazuje něco, co se již dlouho ví,“ komentuje objev vědců Evžen Kůs. „Především samci jsou odlišně zbarvení a to zbarvení se mění nejen s věkem, ale třeba i s kondicí zvířete. Je to ale jen jeden z pomocných ukazatelů stáří, nemusí platit vždy.“

Věk žirafy se prý nejlépe odhadne podle celkového dojmu: jak se zvíře chová, jak chodí. „Stejně jako poznáte podle chůze staršího člověka, rozpoznáte i staré zvíře,“ tvrdí Kůs. Ve volné přírodě však podle něj mnoho starých jedinců není, protože příroda se zvířat, která už jsou v postproduktivním věku a nemají pro ni význam, sama zbavuje.

Žirafy se ve volné přírodě dožívají průměrně 12 až 15 let. V zoologických zahradách to může být i více než 20 let. „Je to díky tomu, že starým jedincům podáváme uzpůsobenou potravu, dostává se jim zvláštní péče. Tu by v divočině neměli,“ vysvětluje Evžen Kůs.

Dlouhý krk je výhodou i prokletím

U všech býložravců dochází s věkem k obrusu stoliček a nové jim nenarostou, na rozdíl třeba od slonů. Ti se mohou dožít i 70 let, neboť se jim během života šestkrát vymění chrup. Býložravci, kterým se zuby obrousí, v přírodě zahynou, protože už nejsou schopni zpracovávat potravu.

Žirafí život komplikuje i specifická stavba těla. Dlouhý krk jim sice umožňuje spásat listí ve výškách, ale na druhé straně musí zásobovat krví mozek. Zvířata proto musí velmi rozvážně sklánět a narovnávat hlavu, aby v důsledku poklesu tlaku neomdlela. Problémy mají především s pitím a s uléháním, i jejich pohyb je trochu složitější.

Závěry studie o změnách zbarvení žiraf otiskl časopis Journal of Zoology. Profesor Fred Bercovitch z Kjótské univerzity a přírodovědec Phil Berry studovali v Zambii žirafy Thornicroftovy. Hlavní přínos svého výzkumu vidí v tom, že nyní lze určit věk žiraf podle odstínu skvrn.

Helena Berková, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít