Štíří jed jako pesticid
Toxin štíra s vůbec nejúčinnějším jedem by mohl sloužit jako pesticid proti hmyzu, který si na umělé prostředky vyvinul rezistenci.
Štíři se živí především bezobratlými živočichy. Dřívější studie dokázaly, že jejich jed postihuje receptory a kanály, které kontrolují nervový a svalový systém kořisti. Jedním z hlavních cílů štířího jedu beta-toxinu je napětím ovládaný sodíkový kanál, který nervové a svalové buňky využívají k rychlé komunikaci. Je zajímavé, že některé štíří toxiny selektivně působí jen na jeden typ sodíkových kanálů. Cílem projektu vědců z Michiganské státní univerzity je zjistit, proč určité štíří jedy působí na sodíkové kanály hmyzu, ale ne na jejich ekvivalent u savců.
Nyní se vědeckému týmu podařilo v sodíkovém kanálu rusů domácích (Blattella germanica) identifikovat aminokyselinové zbytky, které jej činí vnímavým vůči jedu štíra Leiurus quinquestriatus. Jde o druh štíra s vůbec nejúčinnějším jedem, který žije v suchých oblastech Afriky, na Blízkém Východě a v Turecku a který je nebezpečný i pro člověka. Jeho jed však zřejmě má potenciál k tomu, aby se stal základem nového druhu pesticidů na ochranu rostlin. Na napětím ovládaný sodíkový kanál míří i některé typy současných pesticidů, ale hmyz si proti nim už stačil vytvořit rezistenci.
