Stres dělá lepší rodiče
Vystresované vlaštovky poskytují svým potomkům lepší péči, a odchovají tak více mláďat.
Zvýšená hladina stresových hormonů glukokortikoidů se u ptáků spojuje se špatnou kondicí a méně úspěšným rozmnožováním. Vlaštovky stromové (Tachycineta bicolor), které hnízdí v Severní Americe a zimu tráví v Mexiku, Střední Americe a Karibiku, nás však vyvádějí z omylu. Biologové z Královniny univerzity v kanadském Kingstonu testovali, jak se tito ptáci přizpůsobují změněným podmínkám prostředí. Vybrané snůšky zvětšili nebo zmenšili přidáním či odebráním vajíček a sledovali, jak se tato změna projeví na hladině stresových hormonů u samiček.
Experiment ukázal, že odebrání vajíček zanechá hladinu glukokortikoidů nezměněnou. Naopak zvětšení snůšky vyvolá stres a jejich hladinu významně zvyšuje. Vystresované samičky krmily svá mláďata více a častěji, což naznačuje, že glukokortikoidy ovlivňují rodičovské chování. Zvýšená péče se pak promítla do vysoce úspěšného rozmnožování. Vůbec nejvíc mláďat přitom vyvedly samičky s nejvyšším nárůstem hladiny stresových hormonů. Vlaštovky stromové tak dokazují, že vysoká míra stresu není vždy jenom špatná a že úspěch v rozmnožování může dokonce zvyšovat.
Zdroj: Science Daily, Biology Letters