Šumavské lesy se podle monitoringu dokáží z kůrovcové kalamity vzpamatovat samy

Lesy v prvních zónách národních parků se na české i bavorské straně hranice dokázaly bez zásahu člověka vzpamatovat z kůrovcových invazí. Důkazy o tom nedaleko Kvildy zveřejnili zástupci obou institucí. V lesích postižených kůrovcem je tak prý lepší nekácet.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

živé a mrtvé stromy u Modravy | Foto: Jan Rosenauer

Odborníci z Bavorského národního parku společně s kolegy z Šumavského národního parku patnáct let monitorovali les po kůrovcové kalamitě, která udeřila v devadesátých letech. Kůrovec ale nezničil celý les.

„Jsou to všechno smrky, které přežily z doby, kdy tady rostl velký les, takže kontinuita původního lesa je zachována,“ ukazuje Ředitel NP Šumava Pavel Hubený

Ředitel bavorského parku Franz Leibel srovnává les ponechaný bez zásahu a les, kde se po kalamitě kácelo a následně zalesňovalo.

„Les je strukturovaný jak horizontálně, kde jsou různé struktury, tak vertikálně, kde jsou různé velikosti stromů. V porovnání s lesem, který byl vysázený, je les velmi mozaikovitý.“

Vědci také zjistili, že mrtvý les zadržuje vodu. Na místech, kde zůstala stát torza stromů, naměřili o deset až dvacet procent vyšší přítoky vody. Tu mohla příroda využít pro svoji obnovu.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme