Světový fond na ochranu přírody: Oteplování v Arktidě může mít celosvětové dopady

Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil novou zprávu o oteplování v Arktidě. Varuje, že by kvůli němu mohla do roku 2100 hladina moře stoupnout víc než o jeden metr. Záplavy pobřežních oblastí by pak postihly čtvrtinu obyvatel planety. O zprávě WWF se také diskutovalo v Ženevě na Světové konferenci o klimatu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle vědců nebylo ještě nikdy za posledních 800 let v Arktidě tak málo ledu | Foto: NASA/GSFC

Podle Martina Sommerkorna, hlavního experta Světového fondu na ochranu přírody v otázkách změn klimatu, nejnovější studie dokazuje, že je naléhavě nutné zadržet emise skleníkových plynů, dokud je to ještě možné.

"Já mám vždycky z takovýchto akcí - konferencí a zpráv - nepříjemný pocit, že politici si vyberou jednu věc, která jim vyhovuje. Příliš se ale nezabývají tím, jestli to bude mít dopad, který očekávají, a zda to uneseme ekonomicky," řekl Rádiu Česko Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který se konference v Ženevě účastní.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nejnovější studii WWF hovořila na Rádiu Česko s klimatologem Radimem Tolaszem Martina Mašková.

Problém je podle klimatologa také v tom, že odborných studií je hodně. "Shodují se sice v tom, že existuje nějaké prahové hranice koncentrací oxidu uhličitého. Neshodují se však v tom, jakým způsobem zabránit jejich dalšímu stoupání a také v tom, jestli to stoupání jde opravdu jenom na vrub člověka," uvedl.

V Kodani se bude v prosinci konat mezinárodní konference, kde by měla být dokončena dohoda OSN, která nahradí končící dohodu z Kjóta o omezování emisí skleníkových plynů.

Podle nevládní organizace CEE Bankwatch Network dávají údajně závazky jednotlivých bohatých států dohromady už snížení emisí o 10 - 16 % oproti roku 1990.

"Je to reálný odhad, ale ne ve všech zemích a už vůbec ne ve vyspělých zemích," upozornil Tolasz. Závazky z Kjóta, které za pár let končí, neplní podle něj hlavně rozvinuté země.

"V době, kdy se přijímalo Kjóto, tak se stejně jako dnes, odhadovala nějaká čísla, která ale nebyla reálná," dodal s tím, že závazky splňují země, které prošly změnou ekonomiky po roce 1990. Patří mezi ně i Česká republika.

Martina Mašková, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme