V Česku žije přibližně 20 losů, kromě pytláctví je ohrožují nehody a neprostupná krajina

Dva losi, kteří se objevili tento týden v Brně, mohli rozšířit asi dvacítku těchto savců žijících v jižních Čechách na Lipně. Samice a její mládě ale zanedlouho po odchytu uhynuly. Nejsou v posledních letech jedinými velkými živočichy, kteří doplatili na budování nejrůznějších bariér v krajině, jako jsou silnice nebo rozšiřující se zástavba. Na silnicích umírají i rysi, šakali, vlci nebo vydry. Na vyhubení losů se podílejí i pytláci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maximius - los evropský | Foto: Podkrušnohorský ZOOPARK Chomutov

„Pro velké savce je klíčová prostupnost krajiny, protože potřebují velký životní prostor. Losi a dálnice D1 jsou typickým příkladem – dálnice tvoří bariéru, kterou zvířata překonávají jen velmi obtížně,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Na zmíněné dálnici se při rekonstrukci pamatovalo ale i na zvířata. Vybudují se tu čtyři nové ekodukty a vhodně upraví stávající mosty.

Projekt, který Agentura ochrany přírody a krajiny v současné době zpracovává, by měl vymezit migrační koridory na celém území České republiky a jeho výstupy by měly být podkladem pro územní plánování.

Mládě losa evropského s matkou | Foto: Podkrušnohorský ZOOPARK Chomutov

Vedle losů umírají na silnicích i menší šelmy. V loňském roce srazila auta dva rysy v Beskydech a dvojnásobný počet rysů byl usmrcen stejným způsobem na Šumavě.

Starší záznamy uvádějí, že v roce 2013 zahynul rys na dálnici D1 a o rok dříve byl sražen vlk v Beskydech. Na silnicích umírají i šakali, kteří se v Česku objevují čím dál více.

Několikanásobně vyšší počty usmrcených jedinců jsou zaznamenány u drobnějších živočichů – vyder a obojživelníků.

Úhyn losice s mládětem na okraji Brna způsobila podle odborníků celá řada chyb, které provázely zásah spojený s jejich odchytem.

„Před samotným uspáním došlo ke značnému vystresování zvířat. Následná manipulace s nimi také nebyla zcela v pořádku. V podobných situacích je nahánění houfem lidí, pak na koních a následně vrtulníkem, stejně jako přemíra manipulace s již imobilizovaným zvířetem, navíc stále v přítomnosti velkého počtu lidí, to nejhorší, co lze udělat,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Los je největší druh z čeledi jelenovitých. Patří mezi největší evropské savce. Žije i v lesích Asie a Ameriky. Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím.

Důvodem vyhynutí místní populace ve středověku nejen u nás, ale v celé střední a západní Evropě byl především lov. Jeho pozdějšímu návratu bránila řada změn krajiny způsobených člověkem - odvodňování mokřadů, změny vegetace, plošný převod lesů i orné půdy na chudé monokultury, fragmentace prostředí dopravní infrastrukturou nebo zástavbou.

Od druhé poloviny 20. století se k nám losi opět šíří z Polska. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Od té doby losi na naše území migrují s různou intenzitou, vykazují tendenci vytvořit trvalou populaci na jihu Čech a šířit se odsud dále na jih a západ.

Na počátku 80. let byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže.

Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku. Od 90. let minulého století však stavy losů v Česku klesají. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích klesají. V současnosti u nás patrně nežije více než 15 až 20 zvířat.

„Pro přežití naší populace losů na Lipně je klíčové, aby se sem mohla dostávat migrující zvířata z Polska. Připravujeme proto návrh ekologické sítě, která by na celém území naší republiky stanovila migrační koridory, které by měly pohyb živočichů usnadnit. Obdobné navazující ekologické sítě jsou navrženy také například v Německu a Polsku,“ vysvětluje Hlaváč.

Los evropský | Foto: Jitka Cibulová Vokatá

Dospělý samec losa je v kohoutku vysoký až 230 centimetrů, váží až 440 kilogramů a jejich paroží má rozpětí přes 150 centimetrů. Nejvyšší zaznamenané stáří je 22 let, v přírodě bývá reálný věk dožití asi poloviční.

Prohlédnout si losa zblízka mohou návštěvníci zoologické zahrady Ohrada u Hluboké nad Vltavou.

Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme