V lánech s řepkou u Tovačova se zabydlely labutě. Působí škody zemědělcům i rybářům

Už pár měsíců okupují hejna hladových labutí pole s řepkou u Tovačova na Přerovsku. Poprvé se tady objevily předloni, tehdy jich bylo napočítáno pár desítek. Letos ale labutí přilétly stovky. Pro projíždějící řidiče jsou atrakcí, zemědělcům a rybářům ale výrazně škodí. Zvlášť, když si tento rok zimní pobyt překvapivě prodloužily.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V poli s řepkou u Tovačova na Přerovsku se zabydlely labutě

V poli s řepkou u Tovačova na Přerovsku se zabydlely labutě | Foto: Jana Zemková | Zdroj: Český rozhlas

Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vysvětluje, proč si labutě pole s řepkou vyhlédly. Sám je ale překvapený, že tam zůstaly i po zimě.

„Především to byl průběh letošní zimy, která byla taková spíš „ne zima“. Pro mě je to poměrně překvapivý jev, protože bych očekával, že touto dobou se labutě už rozsídlí na svá letní stanoviště, a že už budou dávno na vodě. Zřejmě je pro ně ten potravní zdroj tak zajímavý, že se zde stále zdržují,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hejno labutí u Tovačova se stalo oblíbenou atrakcí řidičů, zemědělcům a rybářům ale ptáci působí závažné škody

Labutě bedlivě sleduje i Jan Spáčilík, předseda Zemědělského družstva Dub nad Moravou. Snahy o vyhnání ptáků už ale hospodáři vzdali, stejně by se prý labutě vrátily.

„Jednak je to atrakce, ale pro nás je to spíš problém. Jaké to bude mít následky, uvidíme až v průběhu vegetace,“ vysvětluje.

„Spásají zelenou hmotu, kterou rostlina potřebuje pro asimilaci. Důležité je to, že ani teď, na počátku jara, se labutě nestěhují na vodní plochy, ale zůstávají v porostu. To znamená, že uštipují vegetační vrcholy, což je pro rostlinu problém,“ dodává Jan Spáčilík.

Z polí mizí jen, když vyráží na Tovačovské rybníky. Ale ani tady z nich velkou radost nemají, přiživují se totiž na potravě pro ryby, říká chovatel Jiří Zahradníček.

„Způsobují nám velké škody na krmení, ale s tím se asi nedá nic udělat. Labuť je schopná si vzít potravu ze dna i v hloubce metr, metr třicet. Pokud se krmení rozváží z lodí a ryba není dost rychlá, dostanou se k tomu labutě a působí nám tím dost velké škody,“ popisuje.

Kromě labutí velkých už ornitologové na místě pozorovali i husy divoké a vzácné labutě zpěvné.

Jana Zemková, Anna Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme