V Národním parku České Švýcarsko se kácí stromy napadené kůrovcem, ekologové se zásahem souhlasí

V Českém Švýcarsku se muselo pokácet několik desítek stromů, které napadl kůrovec. Správa parku uklidňuje, že kalamita nehrozí a jedná se o preventivní opatření. Někteří turisté jsou sice k těžbě dřeva v národním parku nedůvěřiví, s cíleným zásahem však souhlasí i ekologové.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kůrovec v Národním parku České Švýcarsko

Kůrovec v Národním parku České Švýcarsko | Foto: Národní park České Švýcarsko, Jan Drozd

Jan Drozd, který má v Národním parku České Švýcarsko na starost péči o ekosystémy, ukazuje kůrovce, kteří se chytili do feromonových pastí. Vysoká Lípa je jedním z deseti míst, kde proti tomuto škůdci musela Správa národního parku zasáhnout vykácením několika stromů.

„Dospělá samička vyhlodá tuto matečnou, snubní komůrku, tam se zavrtá a přiletí samec, který ji oplodní. Když je oplodněná, vyhlodá matečnou chodbu a naklade tam zhruba 100 až 150 vajec. Ty se vylíhnou v larvičky a požírají lýko pod kůrou,“ popisuje Drozd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se v Národním parku České Švýcarsko kácí stromy napadené kůrovcem, zjišťovala Iva Zítková

Zásahy jsou preventivní. Trvající sucho stromy totiž oslabuje a ty jsou pak pro kůrovce lákavé. Těžba v národním parku ale některé turisty zaskočila.

„V Jetřichovicích mě to hodně překvapilo. Jestli tam ty kmeny budou zůstávat, protože to jsou úplně nepřístupná místa, takové rokliny. Ti chlapi tam lezli po děsných skalách,“ říká paní Zdeňka, která se pravidelně vydává do parku na výlety.

Pokácené kmeny na některých místech skutečně zůstanou. „Kůrovcem napadené stromy se pokácí, odkorní a v tomto případě tady zůstanou i ležet, protože je to lokalita, která čeká na převod do bezzásahového režimu. Odtud už se přibližovat dřevo nebude, to tady zůstane a shnije,“ vysvětluje postup Jan Drozd.

Průhledné lesy

Lidé, kteří tu žijí, se ale ke kácení stále staví opatrně. „Mně je jenom divný, že když jedete do Německa, tak přes ten les nevidíte, kdežto tady je průhledný, je vidět skrz 300 metrů,“ říká majitel tamní restaurace.

„Naše lesy vznikly po velké mniškové kalamitě ve 20. letech minulého století. Naši předchůdci tu vysázeli smrkové monokultury na místa, kam taková monokultura vůbec nepatří,“ potvrzuje Tomáš Salov ze Správy národního parku rozdíly v kvalitě lesa na německé straně.

Kůrovec v Národním parku České Švýcarsko | Foto: Národní park České Švýcarsko, Jan Drozd

Němci podle něj na své straně parku postupovali citlivěji, a proto potíže nemají. S postupem, který národní park zvolil, však souhlasí i ekologové.

„Pokud je to skutečně v nízkých polohách, ve smrkových monokulturách, v místech, kde správa provádí postupně rekonstrukci lesa, sází tam buky, javory a další listnáče, a pokud je těžba takhle malá a jedná se jenom o skupinky stromů, tak je to v pořádku,“ říká Jan Piňos z Hnutí Duha, který se zabýval kůrovcovou kalamitou na Šumavě, kde s těžbou nesouhlasil.

Situace v Českém Švýcarsku je ale jiná a malé preventivní zásahy by měly kůrovce zastavit. Správa parku počítá, že se kácení nebude týkat více než stovky stromů.

mka, Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme