V Pacifiku vzniká největší mořská rezervace světa
Austrálie chce vytvořit největší mořskou rezervaci na světě. Zahrnovat má Korálové moře a v případě schválení projektu dosáhne rozloha nového parku téměř milionu kilometrů čtverečních. Navíc jde o poslední místo na naší planetě, kde ještě ve velkém existují nepoškozené korálové útesy nezničené klimatickými změnami, nadměrným rybolovem nebo činností člověka.
Začátkem května roku 1942 se mezi Spojenci a Japonskem strhla první letadlová bitva. Znepřátelené síly se střetly v Korálovém moři a obě strany utrpěly velké ztráty. Každá ze stran navíc přišla o jednu plovoucí pevnost, Američané o letadlovou loď USS Lexxington, Japonci o Šóhó.
Po šedesáti letech se obě stávají opět centrem zájmu, a to díky velkolepému plánu australské vlády. Canberra totiž hodlá vyhlásit celé Korálové moře za chráněný park, největší svého druhu na světě.
„Připravované vyhlášení je samozřejmě mezníkem v historii chráněných území tohoto typu prostředí. Dnes máme na zemi chráněno 12 až 14 procent souše. V případě mořských systémů je situace naprosto rozdílná,“ říká Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V mezinárodních vodách
Jak totiž dodává, mořské parky sice dnes zaujímají rozlohu přes 4 miliony kilometrů čtverečních, což je však jen 1,2 procenta všech oceánů. Navíc většina z nich se nachází ve výsostných vodách daného státu, tedy v pásmu do 12 námořních mil od pobřeží.
„Toto je strašně cenná záležitost mimo jiné proto, že australská vláda se rozhodla vyhlásit chráněné území v mezinárodních vodách, převzít za jeho ochranu odpovědnost,“ uvádí Jan Plesník.
Canberra nyní chce po dobu tří měsíců o plánované rezervaci diskutovat s odbornou i laickou veřejností a pak teprve přijme definitivní rozhodnutí. Už nyní ale prohlašuje, že chce v případě vyhlášení parku zakázat v celé chráněné oblasti průzkum ložisek ropy a plynu a výrazně omezit i rybolov.
Experti v této souvislosti připomínají, že Korálové moře je unikátní díky křišťálově čisté vodě, bohatým korálům i historickým objektům, tedy potopeným vojenským plavidlům. Je zároveň jedním z posledních útočišť vodních predátorů, hlavně žraloků.
Ochrana tak velké plochy rovnající se desetině Evropy s sebou pochopitelně přináší i řadu problémů včetně finančních, Australané se proto budou muset spolehnout na nejmodernější techniku.
„Území se třeba rozdělí na ‚méně hodnotné části‘, kde se může povolit rybolov, aby to bylo v souladu s mezinárodním právem, ale pro sbírání informací o stavu ochrany na takto velkém území se daleko více používají například družice,“ vysvětluje Jan Plesník.
