V ruzyňské genobance mají žně. Badatelé tam sklízejí zralé klasy

Lán rozdělený do malých políček různých barev podle odrůd pšenice, tak vypadá experimentální pole Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Badatelé tam v těchto dnech zralé klasy sklízejí. Ve své genobance shromažďují semena nejen všech plodin, které se v Česku pěstovaly a pěstují, ale taky z jiných zemí. Aktuálně skladují přes šest tisíc vzorků. Jejich část pak musí odborníci každý rok takzvaně přesít a sklidit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V ruzyňské genobance mají žně. Badatelé tam sklízejí zralé klasy | Foto: Kristýna Vašíčková

„Tohle je ozimá špalda a to před tím byla pšenice,“ popisuje Marie Marxová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

O kousek dál je slyšet kombajn. Marie Marxová a její brigádníci mají ale v rukách nůžky, kterými špaldu ručně stříhají. Klasy pak dávají do papírových pytlíků.

„Potřebujeme co nejčistší materiál na uložení do genové banky. Protože při kombajnové sklizni může dojít k nějakému množství příměsí, vystřiháváme to ručně. Klasy se dají do mlátičky, z té pak je už čisté zrno a to přijde do genové banky v množství zhruba 250 gramů,“ dodává Marxová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Některé vzorky z genové banky v Ruzyni jsou od loňského roku taky v mezinárodní genové bance na Špicberkách

„Náš nejsilnější materiál jsou staré krajové odrůdy někdy z počátku minulého století, ale i starší materiály. Velká část kolekce je ze světa, protože druhým cílem je poskytovat materiál pro šlechtitele,“ říká vedoucí genobanky Vojtěch Holubec.

Podle něj se ústav snaží rozšiřovat také plodiny v souvislosti s klimatickými změnami. „Existují stávající plodiny pro alternativní použití. Například chmel se nemusí používat jen na pivo, ale jeho výhonky jsou použitelné jako chřest,“ vysvětluje.

Některé místní vzorky jsou od loňského roku taky v mezinárodní genové bance na Špicberkách. „Odeslali jsme tam 800 vzorků k uložení na 10 let. Tyto vzorky tvoří bezpečnostní duplikace pro případ nějaké globální katastrofy,“ uvádí Holubec.

Možná ještě letos bude znát veřejnost takzvanou ruzyňskou jednozrnku. Po dlouholetém pěstování a nejrůznějším testování se genobance pravděpodobně podaří, že její nová odrůda pšenice bude oficiálně zaregistrovaná.

V ruzyňské genobance mají žně. Badatelé tam sklízejí zralé klasy | Foto: Kristýna Nevanová

V ruzyňské genobance mají žně. Badatelé tam sklízejí zralé klasy | Foto: Kristýna Nevanová

Kristýna Vašíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme