Vědci chtějí zkoumat velryby, aniž by je zranili či zabíjeli

V Antarktidě se potopila loď australské ekologické skupiny Sea Shepherd Conservation Society, když se srazila s japonskou velrybářskou lodí, které se snažila zabránit v lovu kytovců. Nehoda se obešla bez zranění.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto - velryba | Foto: Digital vision

Komerční lov velryb je od roku 1986 zakázán - mezinárodní úmluvy ale umožňují japonským společnostem lovit velryby v rámci vědeckého výzkumu. Austrálie a Nový Zéland ale chtějí japonský přístup zpochybnit a zkoumat velryby, aniž by je při tom zabíjeli.

Začátkem února by se podle BBC mělo vydat k Antarktidě 18 australských a novozélandských vědců. Mimo jiné chtějí zkoumat dopad klimatických změn na velryby a zaznamenat různé zvukové projevy těchto zvířat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spor o to, zda je nutné velryby pro vědecké účely lovit a zabíjet, jak tvrdí Japonci, anebo jen pozorovat, jak říkají Australané, přiblížil na Rádiu Česko zoolog Evžen Kůs.

"V antarktických vodách žije poměrně hodně velryb a jsou mezi nimi také největší i nejohroženější kosticoví kytovci. Ti považují ale za svůj domov celou zeměkouli, nejsou omezení na konkrétní moře. Takže jejich ochrana je celosvětovou záležitostí," řekl na Rádiu Česko zoolog Evžen Kůs.

Moratorium zachránilo nejvíce ohrožené druhy

Připomněl, že od roku 1986 platí na lov velryb moratorium. Některé státy z něj ale dostaly výjimky. Podle zoologa se jim ustoupilo proto, aby vůbec nějaká dohoda mohla vstoupit v platnost. "Nejsou to jen Japonci, ale třeba i Jižní Korea, v Evropě jsou to Norové a Islanďané - národy, které na rybolovu byly závislé," přiblížil.

Podle něj je to do jisté otázka ekonomická, ale také politická. Dohadování o kvótách na pravidelných kongresech Mezinárodní velrybářské konference je spojeno s různými lobbistickými praktikami.

Díky moratoriu se ale podařilo zachránit nejvíce ohrožené druhy velryb. "Problém je ale v tom, že se populace zotavují velice pomalu. Proto je škoda, že se volá po obnovení velrybolovu v měřítkách, který byl v padesátých a šedesátých letech," posteskl si zoolog.

Vědci nyní chtějí zkoumat velryby, aniž by je zranili - pomocí zvláštních střel, které připomínají narkotizační střely. Hrot se zabodne do zvířete, napíchne se tam vzorek kůže a uvolní se, z toho mohou vědci zkoumát DNA. Pak je mohou identifikovat," přiblížil na Rádiu Česko zoolog Evžen Kůs.

Katarína Brezovská, Václav Sochor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme