Velkých šelem v Beskydech mírně ubývá, upozorňuje zooložka
Ochránci přírody vyrazili v Beskydech znovu do terénu, aby se už osmadvacátý rok po sobě pustili do sčítání velkých šelem. Správa chráněné krajinné oblasti se zaměřuje na lokalitu o rozloze 1200 kilometrů čtverečních, kde podle odhadů žije až deset rysů, asi pět vlků a jeden až tři medvědi. Zatímco rysa je možné spatřit i jinde, Beskydy jsou jediným místem v Česku, kde žijí i další velké šelmy.
Zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy upřesnila, že ochránci přírody zjišťují výskyt velkých šelem celoročně, ale jednou za rok probíhá jednorázové mapování, které trvá 4 dny. Během té doby chodí skupiny i jednotlivci po vytýčených trasách, na kterých zjišťují pobytové znaky šelem.
„Zjišťujeme stopy, trus, který se také odebírá k dalšímu zpracování. Dalšími znaky jsou například stržená kořist u vlků a rysů nebo drápance na stromech, které způsobí medvědi. Všechny údaje se pak dávají dohromady a z nich se snažíme vyhodnotit jejich stáří i počty. Vždy ale jde jen o hrubý odhad,“ přiblížila v Ozvěnách dne.
O výskytu velkých šelem v Beskydech v Ozvěnách dne mluvila zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy
Většinou se podle ní ale nestává, že by ochránci přírody na zvíře narazili přímo. „Když máme štěstí, narazíme spíše jenom na stopy, a jiné nálezy. Ale přímá pozorování se dějí v průběhu roku. Obvykle ale vidí zvířata ti, kteří o to až tak nestojí. Třeba pracují v lese a jsou tam za jiným účelem než je sledování šelem,“ dodala.
Monitorování je dlouhodobé a ze srovnání podle zooložky vyplývá, že v CHKO Beskydy v posledních třech letech velkých šelem mírně ubývá. Může to mít více příčin.
„Jednou z nich je například to, že se krajina v okolí Beskyd zastavuje, zneprůchodňuje a že šelmy, které přicházejí ze Slovenska, mají ztíženou možnost migrací,“ uvedla..
„Problémem je i pytlačení na velkých šelmách. V Beskydech, kde je šelem málo, je ztráta každého zvířete velmi citelná pro pořád vznikající malou populaci,“ upozornila.
