Změna hlasu plejtváků obrovských možná signalizuje, že se jejich populace pomalu začíná vzpamatovávat.

0:00 11. prosince 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Biologové ze Scrippsova oceánografického institutu v San Diegu sledují a analyzují volání plejtváků obrovských (Balaenoptera musculus) z celého světa. Účel těchto zvuků přesně neznají, ale domnívají se, že souvisí s rozmnožováním. Plejtvákové žijí rozptýleni v obrovském prostoru a vysokofrekvenční volání, které se nese na velké vzdálenosti, může být způsob, kterým si o sobě dávají vědět. V posledních letech si ale biologové všimli zvláštního jevu: frekvence volání samců se začala snižovat, takže velryby teď mají o něco "hlubší" hlasy.

Vědci zkoumali možná vysvětlení - například vliv klimatických změn nebo zvuk, který v oceánech produkují lidé - a došli k velmi potěšujícím závěrům. Nejpravděpodobnější je, že populace velryb se díky zákazu lovu výrazně zvětšila a jednotliví plejtváci k sobě mají blíž než v letech, kdy byli zdecimováni velrybářstvím. Samcům proto na vyhledání samičky bohatě stačí nízkofrekvenční volání, které je pro ně ekonomičtější. Čím vyšší je totiž frekvence volání, tím víc vzduchu z plic na něj samec spotřebuje. Autoři studie předpokládají, že podobný fenomén se může projevovat také u dalších druhů "zpívajících" velryb a mohl by se stát užitečným nástrojem pro monitorování velikosti jejich populací.

Zdroj: Science Daily

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít