Výsledky fosilních, anatomických a genetických studií se mnohdy rozcházejí. V „kauze“ ztráty zubů velryb se však dokonale shodly.

15:26 1. října 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle toho, co mají v tlamě, se kytovci (Cetacea) dělí na dvě skupiny. Ozubení kytovci (Odontoceti) jako vorvani, kosatky a delfíni mají řady zubů, které jim pomáhají uchopit kořist. Kosticovci (Mysticeti), mezi které patří velryby jako keporkak nebo velryba černá, během evoluce o zuby přišli a živí se jako filtrátoři: drobnou potravu z vody „cedí“ sítem tvořeným rohovitými kosticemi. Fosilní nálezy a výsledky anatomických studií naznačovaly, že společný předek všech dnešních kosticovců svůj chrup ztratil asi před 25 miliony let. Teorii teď podpořily i genetické důkazy, které získali vědci z Kalifornské univerzity v Riverside.

Jejich tým se zaměřil na gen enamelysin, který je má pro kytovce a ostatní savce zásadní význam při tvorbě zubní skloviny. Výsledky studie ukázaly, že před 25 miliony let u společného předka moderních kosticovců tento gen přestal být aktivní. Příčinou bylo to, že do něj pronikl takzvaný transpozon - malý kousek DNA, který je schopný v genomu přeskakovat z jednoho místa na druhé. Příchod transpozonu do kódující oblasti genu narušil informace, podle kterých zubní sklovina vzniká. Pravěké velryby tak o své zuby začaly přicházet a musely se přeorientovat na jinou potravní strategii.

Zdroj: University of California – Riverside

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít