Vermikompostéry si hledají cestu do českých restaurací a kaváren

Vermikompostéry se zabydlely v řadě českých domácností, hodí se hlavně pro městské uživatele. Asi 40 procent směsného domácího odpadu tvoří právě zbytky ovoce, zeleniny, skořápky vajec nebo pytlíky od čaje. To všechno žížaly promění na účinné přírodní hnojivo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vermikomposter - KOKOZA | Foto: archiv společnosti KOKOZA

To by mohlo být zajímavé i pro kavárny či restaurace. Zkusit si kompostovat se žížalami se rozhodli třeba v podniku Famagusta v centru Prahy.

„Naházíme tam všechnu zeleninu, kterou používáme, od salátu přes rajčata. Pak samozřejmě produkty kavárny, to znamená kafe, čajové sáčky a když je potřeba, tak to zasypeme papírem,“ ukazuje restauratér Jakub Hnidák.

O zbytky tu nemají nouzi, vzniklé hnojivo pak slouží k přihnojování bazalky, která roste v truhlících přímo na okně. A prý se kompostér vyplatí i finančně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Evy Rajlichové o vermikompostérech.mp3

„Když se to vezme třeba za měsíc, tak nám to ulehčuje při vývozu normálního komunálního odpadu,“ říká Hnidák.

S rozjezdem vermikompostéru pomohla Jakubu Hnidákovi obecně prospěšná společnost Kokoza, její členka Lucie Lankašová si myslí, že pro malé podniky je to jednoznačný přínos.

„Důležité je, že ta kavárna, čajovna, restaurace se může profilovat jako enviromentálně zodpovědná, to znamená, že nabízí další přidanou hodnotu svým zákazníkům. Do konce roku bychom chtěli mít alespoň deset podniků, které kompostují s Kokozou.

Většina lidí se obává, že vermikompostér bude zapáchat, žížaly z něj utíkat nebo se v něm přemnoží mušky. Pokud je ale kompost správně vedený, nic takového nehrozí říká Kristina Řešátková z Kokozy.

„Nechodit do vermikompostéru příliš často na kontrolu, nepočítat žížaly, ale opravdu jim dát čas a klid, aby s zabydlely.“

Vermikompostér může být i výzva pro designéra. Své o tom ví Martin Žampach, který tento úkol řešil. A výsledek vypadá spíš jako elegantní komoda než jako zařízení na tvorbu přírodního hnojiva.

„Řešil jsem materiály, které jsou odolné vůči vlhkosti a jak to celé dát esteticky dohromady, aby to vypadalo dobře, a aby se lidé nebáli ho dát domů třeba do kuchyně vedle kuchyňské linky. Hrál jsem si hodně s estetikou, ale produkt je hlavně funkční,“ vysvětluje Žampach.

Ročně průměrný vermikompostér vyprodukuje 10 - 15 kilogramů kvalitního hnojiva, a to ze zbytků, které by jinak skončily v běžném komunálním odpadu.

Eva Rajlichová, Anna Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme