Vliv sopečné erupce na leteckou dopravu 'se nedá předpovědět'
Islandské sopky se letos na jaře postaraly o rozruch nad celou Evropou, kvůli sopečnému prachu dvakrát v rozmezí několika dnů zcela zkolabovala letecká doprava. Dnes v islandském Kaflavíku začíná konference, která má připomenout dopady na leteckou dopravu a pátrat, kde by se dala najít zlepšení, aby se podobné problémy neopakovaly.
„Výbuch sopky Eyjafjallajökull nebyl vůbec mimořádný. Jednalo se o slabou erupci. Problémy, kterou tato erupce způsobila, spočívaly v tom, že došlo ke smíšení magmatického materiálu s vodou z roztátého ledovce. To vedlo k výnosu popela a sopečného materiálu až do výšky devíti kilometrů,“ vysvětluje Josef Horálek, seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
O možných erupcích islandských sopek mluvil na Rádiu Česko seizmolog Josef Horálek
Podle něj je monitoring sopečné aktivity na Islandu velmi dobrý. I jarní erupce sopky Eyjafjallajökull byla díky zvýšené seizmické aktivitě pod vulkánem předpovězena.
„Předpovědět, jaký sopečný mrak po výbuchu sopky vznikne, se ale nedá. Nemůžeme tedy předem vědět, zda bude letecká doprava sopečným prachem ohrožena, jako tomu bylo na jaře. Seizmologická pozorování a měření mají nicméně obrovský význam v tom, že lze předem varovat obyvatele z okolí vulkánu a případně je již předem evakuovat,“ pokračuje Horálek.
V Evropě jsou nejaktivnější sopky právě na Islandu. Mezi osm tamních aktivních sopek patří například Katla, Krafta nebo Hekla. Největší nebezpečí představuje právě Hekla, která v polovině 19. století ochromila po výbuchu život na Islandu na několik desítek let.
„Erupce Hekly se opakují s periodicitou deseti let, poslední erupce byly ale spíše slabší. Aktivní sopky nicméně mohou vybuchnout prakticky kdykoliv,“ dodává seizmolog Horálek.
