Vlků se nemusíte bát, vysvětlují přírodovědci lidem v Krušných horách

V Krušných horách se objevili vlci. Ochránci přírody to vítají, řada místních lidí a především chovatelé zvířat z toho však mají obavy – šelmy v Česku už několikrát zaútočily na ovce. Přírodovědci zorganizovali na několika místech Karlovarského kraje veřejné besedy na toto téma. V nich se snaží vysvětlovat, že vlci jsou součástí přírody a není třeba se jich bát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlci na Broumovsku páchají škody (ilustrační foto)

Včerejší debata v Božím Daru na Karlovarsku byla poměrně vzrušená. Lidé poukazovali třeba na to, že vlci jsou na vrcholu potravního řetězce nebo že mají velké nároky na potravu.

„Každý den by měli ulovit minimálně jeden kus, to je likvidace zvěře,“ vyjadřovali lidé své obavy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přírodovědci s lidmi v Krušných horách debatují o vlcích. Setkání v Božím Daru přiblížil redaktor Pavel Reichard

Odborníci z Hnutí Duha a Agentury ochrany přírody a krajiny argumentovali, že vlka lze zahlédnout jen zřídka nebo že tam, kde se vyskytuje dlouhodobě, není jiné zvěře málo.

„Je nutné připravovat chovatele, myslivce, ale i laickou veřejnost na přítomnost vlků a informovat je o tom, že vlk není nebezpečné zvíře,“ poznamenal Jiří Beneš z Hnutí Duha.

Výhrady vůči takovému tvrzení mohou mít chovatelé. Osobní zkušenost s vlky má třeba Petr Zacharda z Abertam na Karlovarsku.

„Nejprve jsme se domnívali, že se jedná o útoky toulavých psů. V letošním roce, když ty škody byly přece jen větší, tak policie kontaktovala zároveň i veterináře a Agenturu ochrany přírody, která potvrdila, že se jedná o útok vlků,“ vylíčil chovatel.

Na jeho zvířata prý zaútočily šelmy už celkem čtyřikrát. Od jara kvůli tomu přišel asi o čtyřicet ovcí.

Stáda mohou ochránit speciální psi

Podle odborníků je však i tak soužití chovatelů ovcí se šelmami možné, jsou k tomu ovšem třeba speciální ovčáčtí psi z chovů, které se dodnes s vlky potkávají. Takových je v Evropě málo – ovčáci se proto musejí dovézt z Rumunska, Kavkazu nebo ze Španělska.

S pořízením ovčáckých psů pomáhá projekt Hnutí Duha. Kupuje štěňata z pasteveckých chovů a předává je zemědělcům, kteří splňují požadovaná kritéria, například určitý počet ovcí a samozřejmě chov v oblasti navštěvované vlky.

Řada chovatelů bere vlky jako součást přírody, se kterou musejí nyní počítat – vadí jim spíš nízké náhrady od státu, které prý neodrážejí skutečnou výši škod – větší problém tak vidí odborníci u myslivců, kteří vlky vnímají jako škodnou.

Podle výzkumu, který hnutí provedlo, až 80 procent myslivců připustilo, že by vlka zastřelili. Jejich pohled by chtěli přírodovědci osvětou změnit.

Kolik vlků v Krušných horách žije, není jasné. I odborníci připouštějí, že živého vlka v přirozeném prostředí zahlédnou jen výjimečně a v podstatě náhodou. O jejich výskytu tak vědí hlavně díky fotopastem, kterých by proto chtěli v přírodě rozmístit víc.

Podle odborníků jsou Krušné hory svou velkou plochou lesů a relativně řídkým osídlením pro velké šelmy ideálním domovem. Dá se proto očekávat, že se tam vlci za pár let usadí natrvalo.

Včerejší debata v Božím Daru nebyla jediná. Hned dnes se bude konat další – od osmnácti hodin v kině v Kyselce na Karlovarsku.

ČRo, Pavel Reichard Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru