Pohřebiště slonů a dalších velkých zvířat v jednom kanadském safari parku umožnila otestovat novou metodu vzdušného hledání masových hrobů.

0:00 13. dubna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Při vzdušném hledání masových hrobů ve válečných oblastech vyšetřovatelé spoléhají především na vizuální pátrání nebo letecké fotografie. Zkušení forenzní archeologové ale říkají, že takový průzkum není dokonalý, protože hrob se dá snadno přehlédnout. Tým odborníků z kanadské McGillovy univerzity proto do pátrání zapojil nevinné svědky – rostliny.

Rostlinné systémy reagují na změny svého prostředí a chemické látky, které se uvolňují z rozkládajících se živočišných tkání, ovlivňují jejich růst. Vědci se domnívali, že právě tento faktor může při pátrání po masových hrobech sehrát významnou roli. Svou myšlenku testovali na pohřebištích slonů, buvolů a zeber v jednom safari parku nedaleko Quebecu. Zjistili, že listy rostlin z pohřebišť mají jiný obsah chlorofylu než u rostlin z jiných míst. Chlorofyl v listech vytváří „spektrální podpis“, který se dá využít při hyperspektrálním zobrazování čili metodě, která analyzuje terén pomocí vln viditelného a infračerveného záření.

Vědci novou metodu vzdušného pátrání po masových hrobech vyzkoušeli při přeletech vrtulníkem nad územím safari parku. Dvěma senzory skenovali povrch země ve všech vlnových délkách z viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Na snímcích byl jasně vidět rozdíl mezi pohřebišti a místy, která žádné pozůstatky velkých zvířat neobsahovala. Vědci tak dokázali najít nejen nedávno zakopaná zvířata, ale i hroby staré víc než 20 let. Metoda by proto byla zvlášť užitečná při hledání starých masových hrobů, které okolní krajina už dávno skryla.

Zdroj: New Scientist

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít