Vědci patrně našli sopku, která v polovině 13. století ochladila celý svět. Středověké evropské texty z roku 1258 pojednávají o náhlém ochlazení a nedozrálé úrodě. Viníkem byla podle nové studie mezinárodního týmu vědců sopka Samalas na ostrově Lombok v Indonésii.

Tento článek je více než rok starý.

13:43 1. října 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Spojit konkrétní sopku s konkrétním výbuchem tak hluboko v minulosti je podle geologa a klimatologa Václava Cílka složité, ale reálné.

„Funguje to většinou tak, že máte vrty do ledovce a v té dané vrstvičce, kterou odpočítáte, protože tam sněží každý rok, ale pak zase někdy ty vrstvičky chybí, najdete sopečný popel. Ten odizolujete a srovnáváte ho se sopečným popelem všech možných známých sopek. Což je docela problém, protože třeba v Indonésii je aktivních sopek dneska okolo 140.“

Výbuch sopky Samalas, který v polovině 13. století ochladil svět, byl podle geologa Cílka zřejmě větší než výbuch další indonéské sopky Krakatau. Následkem toho bylo vymrštěno do atmosféry, a zejména do vyšší atmosféry, velké množství popela.

„Ten popel funguje dvojím způsobem: jednak stíní část slunečního záření a jednak na těch drobných úlomcích popela se sráží voda. Takže to vytváří taková ta nukleační jádra pro deště a jsou pak oblasti, kde častěji prší. To znamená méně slunečního svitu, víc deště a snížená teplota,“ přiblížil následky takto velkého výbuchu Cílek.

Svět v nedávné době zažil sopečné výbuchy, které zastavily leteckou dopravu. A nastat můžou i takové, které by byly srovnatelné se zmíněnou erupcí sopky Samalas. Podle Václava Cílka je to dokonce poměrně reálné. Geolog v této souvislosti zmínil aktivitu islandské sopky Katla. Seizmologové v létě zaznamenali velký počet jejích drobných výbuchů.

V případě podobně velkého výbuchu by podle něj nastal hlavně potravinový problém v důsledku ochlazení klimatu. Teplota by mohla klesnout o 1 až 1,5 stupně Celsia.

„Někdy je to o něco méně, ale víc prší, víc obilí shnije a pak v druhém roce se sníží úroda o deset procent. Ale situace na trhu s potravinami je dneska tak napjatá, že už výpadek 3 nebo 5 procent může znamenat pro globální obchod velký problém,“ uvedl geolog a klimatolog Václav Cílek.

Zvětšit mapu

Ondřej Bouda, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít