Záplavy v Evropě způsobuje velká regulace řek, tvrdí světoznámý statistik

Také letošní povodně provázejí diskuze, do jaké míry se na jejich intenzitě podílely místní přírodní podmínky, ráz krajiny a podobně. Český rozhlas o názor požádal světoznámého dánského statistika Bjorna Lomborga, který vydal v roce 1998 knihu "Skeptický ekolog". Publikace rozvířila celosvětovou debatu o vývoji životního prostředí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Za jak dlouho odteče velká voda z Česka? | Foto: Filip Jandourek

Bjorn Lomborg, kterého americký časopis Time zařadil před časem mezi sto nejvlivnějších lidí světa, v exkluzivním rozhovoru Českému rozhlasu odpověděl na otázku, zda se podle něj může střední Evropa lépe chránit před záplavami a měla by si zvykat, že tyto pohromy budou čím dál častější, i kvůli změnám klimatu.

„Ano, globální oteplování je problém, který musíme vyřešit, ale pokud chcete v následujících 50 letech něco udělat se záplavami, musíte se soustředit na mnohem jednodušší a bezprostřední záležitosti," říká Bjorn Lomborg a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Českému rozhlasu poskytl exkluzivní rozhovor Bjorn Lomborg, světoznámý statistik a autor knihy Skeptický ekolog. O klimatu a povodních jsme mluvili také s Bedřichem Moldanem z Karlovy univerzity

„V Evropě i jinde ve světě jsme přehradili spoustu řek a to znamená, že užšími koryty řek teče mnohem větší množství vody, proto jsou častější povodně. Takže ve skutečnosti potřebujeme vyčlenit nějaká území coby záplavové oblasti, kde se ty řeky mohou vylít z břehů. Tohle dělají v Nizozemsku, nechají řece Rýn víc místa a je to jediný způsob, jak můžeme lidem pomoci a navíc velmi levně.“

Jak skeptický ekolog, za nějž se Lomborg sám označuje, dodává, pokud se budeme soustředit na politiku změny klimatu, bude to trvat dlouho, bude to drahé a bude to mít jen velmi omezený dopad. A to proto, že záplavy primárně nezpůsobuje globální oteplování, ale to, že jsme změnili říční krajinu.

„Zranitelnost Prahy a dalších měst samozřejmě ještě zdůrazňuje, že je potřeba mít záplavová území jinde. Tím, že jsme postavili přehrady, stala se z toho nešťastná hra, kde prohrává ten, kdo má nejnižší hráze. Tak by to být nemělo. Do hry by se měla vrátit záplavová území, kde se řeky přirozeně rozlijí do krajiny. Pak nebudeme mít povodně v Praze, Drážďanech nebo v dalších zranitelných místech,“ konstatuje.

Lomborg tvrdí, že kvůli globálnímu oteplování pravděpodobně bude o něco více srážek. Varuje, že politika klimatických změn je neuvěřitelně drahé řešení, které pomůže jen velmi málo a v daleké budoucnosti.

S některými názory dánského statistika souhlasí i Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě.

„Má pravdu v tom, že je potřeba se soustředit na úpravy krajiny a podobně. Ale je třeba říct, že když je potom opravdu povodeň, když spadne těch 100 milimetrů srážek na velkém území v krátké době, tak nepomůže nic. Ale jinak má pravdu,“ konstatuje.

Podle Moldana ale Lomborg také srovnává nesrovnatelné. „Jedna věc jsou adaptační opatření, kterým se samozřejmě musíme věnovat. A jsou pochopitelně levnější než opatření, kterým říkáme mitigační, která směřují ke zmírnění změny klimatu. A tam se Lomborg naprosto mýlí, když tato opatření staví proti sobě. Je potřeba věnovat velké úsilí a nakonec bude to stát i značné peníze, aby se změna klimatu do budoucna zmírnila,“ vysvětluje.

Veronika Sedláčková, Karolína Rezková, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme