Sněžná děla a reflektory při večerním lyžování nejsou podle ochranářů dobré pro zvěř a vegetaci. Umělý sníh ale provozovatelé lyžařských areálů potřebují. Přírodního je totiž už druhou sezonu nedostatek a bez umělého zasněžování si své podnikání dovedou dnes jen stěží představit.

Tento článek je více než rok starý.

9:28 9. ledna 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Přírodního sněhu máme v posledních letech tak málo, že bychom loni skiareál vůbec nerozjeli, předloni bychom jezdili pár týdnů. Je to opravdu otázka toho, jestli bude areál v provozu, nebo ne,“ říká vedoucí skiareálu na Kněžickém vrchu Lenka Barešová.

Stejně se vyjadřuje i šéf zimního střediska v Herlíkovicích Milan Hošek.

„My jsme na tom stoprocentně závislí, protože bez technického sněhu bychom v tuto chvíli v žádném případě nebyli v provozu. Je potřeba myslet nejen na zvířata, ale i na lidi, proto které je to určité rekreační vyžití.“

Podle ochranářů děla hlučí, ruší tak lesní zvěř, a uměle vytvořený sníh zase ničí rostliny.

„Sníh, který je takto vytvořen, zůstává na sjezdovce déle, má trochu jinou strukturu než přírodní a má vliv na vegetační dobu,“ vysvětluje Radek Drahný z Krkonošského národního parku.

Dodává, že ještě problematičtější je večerní lyžování. Ochranáři s odborníky udělali v každém středisku průzkum a zjistili, že spousta světel je zbytečně namířena do prostoru, tedy i do lesních porostů.

„Dnes se snažíme se skiareály jednat o technologiích, které mají nebo které hodlají instalovat, aby světla byla opravdu cílená na místo, kudy jede lyžař, a zbytečně nevyzařovala do prostoru,“ podotýká Drahný.

„Myslím si, že se snažíme provozovat areál tak, aby škody vzhledem k přírodě byly co nejmenší. Večerní lyžování je jen do 21 hodin, pak je dost času, aby noc proběhla,“ myslí si Milan Hošek.

Zasněžovací techniku musí ochranáři schválit

Večerní lyžování je mezi lidmi oblíbené a bez umělého sněhu se areály neobejdou. Zasněžovací techniku, kterou si chtějí pořídit, musí předem s ochranáři konzultovat. Otázkou je, jestli to všichni dodržují.

„Pokud provozovatelé areálů takovou technologii chtějí, musí s námi vstoupit v jednání a my musíme na základě parametrů, které na místě jsou, povolení buď dát, nebo nedat, nebo stanovit parametry, za kterých to je možné,“ uzavírá Radek Drahný.

Provozovatelé areálů by neměli riskovat - pokud nedodrží dojednané podmínky, hrozí jim citelné pokuty.

Kateřina Kohoutová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít