Zemědělci v Evropě nahradili lovce a sběrače
První evropští zemědělci nebyli místními starousedlíky, ale potomky imigrantů z Blízkého východu.
Už více než jedno století se archeologové, antropologové, lingvisté a v současné době i genetikové pokoušejí rozluštit původ lidí, kteří obývají dnešní Evropu. Zatím víme, že před 45000 lety na náš kontinent přišli první moderní lidé, kteří nahradili neandrtálce a živili se jako lovci a sběrači. Před 7500 lety se ve střední Evropě objevili zemědělci, kteří sem přes dnešní Maďarsko a Turecko přišli z Blízkého východu. Životní styl lovců a sběračů se ještě nějakou dobu udržel, ale nakonec zemědělství zvítězilo na plné čáře.
Otázkou ale je, jak k přechodu z jednoho životního stylu na druhý vlastně došlo. První možností je, že se zemědělství šířilo kulturní cestou jako "myšlenka", kterou starousedlíci přijímali od nově příchozích. Druhá možnost je, že zemědělství přicházelo spolu s lidmi, kteří lovce a sběrače vytlačili. Výsledky analýz DNA z kosterních pozůstatků dávných Evropanů i jejich současných příbuzných vypovídají ve prospěch druhé možnosti. První evropští zemědělci totiž nebyli potomky lovců a sběračů. Obě skupiny, které musely být ve vzájemném kontaktu, se mezi sebou zřejmě prakticky vůbec nemísily a zemědělci lovce a sběrače postupně nahradili.
Výsledky studie, na které se podíleli vědci z University College London a Univerzity Johanna Gutenberga v Mohuči, zveřejnil časopis Science.
