Zmírnit dopady změn klimatu mohou speciální trávy, vědci vyvinuli čip pro čtení jejich DNA
Zmírnit dopady horka, sucha i extrémních mrazů na zemědělství i krajinu by v budoucnosti mohly nové odrůdy trav. Zjistit jejich genetickou informaci pomáhá i DNA čip, který jako první vyvinuli společně olomoučtí a australští vědci.
Trávy, které v Česku pokrývají dvakrát větší plochu než orná půda, jsou zdá se rostliny budoucnosti. Neobejdou se bez nich nejen zemědělci, ale brání také půdní erozi a pomáhají zadržet vodu v krajině. Horlivě se proto pracuje na vyšlechtění nových odrůd.
Nejvíc se to daří s křížencem kostřav a jílků. Po nich zdědily velký výnos, po kostřavě si dovedou poradit se suchem, horkem i mrazem. Světovou jedničkou v jejich produkci je šlechtitelská stanice v Hladkých Životicích, odkud pochází 88 procent z celé loňské světové produkce.
Vědci vyvinuli DNA čip, který pomáhá zjistit genetickou informaci odrůd trav. Podrobnosti zjišťovala Blanka Mazalová
„Hlavním úkolem současné doby ve vztahu k suchu, které je momentálně fenoménem ovlivňujícím zemědělství po celém světě, se snažíme dostat suchovzdornost z kostřav do výnosu a kvality jílku. Aby se z nich vyrobilo velké množství masa nebo mléka, ale zároveň, aby odolávaly změnám v klimatických podmínkách,“ říká hlavní šlechtitel Vladimír Černoch.
Právě díky spolupráci s olomouckými vědci mají světové úspěchy. Olomoučtí výzkumníci spolu s australskými kolegy vyvinuli první DNA čip pro kostřavy, jílky a jejich křížence.
Dokážou tak zjistit, kolik dědičné informace má jejich kříženec. Funguje to obdobně, jako když kriminalisté usvědčí podle DNA pachatele.
Tradiční šlechtění už je překonané, budoucnost podle Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky patří molekulárním metodám.
„Najdeme oblast dědičné informace, která bude odpovídat například za to, že rostlina přežije delší období sucha. A to je předmět našeho výzkumu, kdy se snažíme číst dědičnou informaci a připsat jí funkci. Šlechtitel může udělat jakýsi předvýběr rostlin. To šlechtění to urychluje a zároveň zlevňuje,“ vysvětluje výhody molekulárních metod.
Genetika zkrátka vládne světem. A jistotu, že i v době klimatických změn budeme mít dostatek jídla, zdá se mají v rukou stále víc vědci a šlechtitelé.
