Zoo Brno má lachtany medvědí, jako jediná v Česku
Místo po nejstarší obyvatelce brněnské zoo lachtanici Gejše nezůstalo dlouho prázdné. Už včera ho totiž zaplnily hned tři nové přírůstky - zhruba čtyřletí lachtani medvědí. Těmi se zoologická zahrada může chlubit jako jedna z mála v Evropě.
„Jeřáb bude stát tak jak stojí a všechny ty bedny půjdou dolů jedna po jedné. A6 to bude dole, tak se je pokusíme otevřít a vypustíme je všechny tři,“ zní hlas.
Po chvilce nesmělého mapování neznámého výběhu se lachtani ponořili do bazénu, kde si celých dvacet let hověla lachtanice Gejša. Dvě samice a jeden samice přiletěli z Ruska ve čtvrtek v noci a brněnská ZOO je tak bohatší o poměrně vzácné exempláře.
„V České republice je to jediný druh, který se nachází, v Evropě je asi šest zahrad, kde se vyskytuje. Není to až tak častý lachtan, většinou se tam nacházejí lachtani z jižní polokoule jako je kalifornský nebo jihoamerický.“
Ředitel Zoologické zahrady Martin Hovorka zároveň dodává, že u tohoto druhu se výrazněji liší samci od samic.
„Samičky dorůstají zhruba 150 centimetrů a 50 kilogramůváhy, kdežto samci mají přes 200 kilogramů, takže je tam velký rozdíl mezi pohlavími. Jsou v podstatě celý rok ve vodě, oni příliš na souše nevylézají, pouze při porodu a ta jejich březost trvá zhruba rok.“
„Ale v podstatě to je utajená březost tak jak třeba u těch medvědů. Po oplodnění se zastaví vývoj toho plodu a obnovuje se až před porodem, to znamená že vlastní růst toho plodu je zhruba 3 měsíce, ale zbývajících 9 měsíců je to pozastavené.“
Náruživí milovníci vody mají ale také poměrně mlsné jazýčky. Potrpí si totiž na různě mořské živočichy a pestrou stravu, upozorňuje kurátor chovu zvířat Petr Šrámek:
„Krmná dávka se skládá z několika druhů ryb a jsou tam i hlavonožci, protože je to druh, který se živí i hlavonožci. I to se budeme snažit nějak napodobit. My potom uvidíme, jak se ta krmná dávka osvědčí, případně ji modifikujeme, ale teď pro minimalizaci stresu zvířete je důležité, abychom aspoň zezačátku dodržovali tu dávku, na kterou jsou ta zvířata zvyklá.“
„Bude to i finančně náročné, ale to naštěstí nejsou nijak velká zvířata, takže toho nebude moc, kolem těch třech kil. Ale jsou tam třeba i lososi, makrely, a podobně, takže tne jídelníček se mění, nemůže být stejný, protože jakmile se to pro ně bude stávat stereotypní, tak přestanou přijímat potravu, takže se musí obměňovat,“ dodává ředitel Hovorka.
Jména má trojice zvířat sice z předešlé zahrady, protože jsou ale špatně srozumitelná, patrně jim chovatelé dají časem vlastní.
