Zoo Praha slaví 50. výročí chovu goril. Za tu dobu se jich tu vystřídalo 18

V sobotu uplyne 50 let od chvíle, kdy se v Zoologické zahradě v Praze objevil gorilí samec Titan a v metropoli začal úspěšný chov goril nížinných. Za půl století se tu vystřídalo 18 zvířat. Zatím nejmladším členem gorilí rodiny je desetiměsíční sameček Nuru.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nuru je zatím posledním přírůstkem v pražské skupině goril

Nuru je zatím posledním přírůstkem v pražské skupině goril | Foto: Zoo Praha, Tomáš Adamec

„Skutečný chov je poměrně mladý, můžeme ho datovat do doby před deseti lety, kdy do Prahy přišel gorilí samec Richard – první otec mezi gorilami v Česku,“ říká mluvčí zoo Michal Šťastný.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výročí chovu goril natáčel redaktor Miroslav Petráček

Současná gorilí rodina má sedm členů, kromě Richarda a nejmladšího Nuru je to ještě sameček Kiburi a čtyři samice - Kamba, Kijivu, Shinda a Bikira.

„Když tam přijde někdo, koho nemají rádi nebo mají nějakou špatnou zkušenost, což bývají třeba veterináři, tak oni třeba zaútočí na sklo, vybafnou na ně, aby veterinář věděl, že oni tu jsou páni,“ upřesňuje Vít Lukáš, kurátor primátů v pražské zoo.

Den pražské gorilí rodinky vypadá podobně jako ve volné přírodě.

Titan byl vůbec první gorilou v Praze i celém Československu | Foto: Zoo Praha, Josef Seget

„Tam si třeba na několik hodin sednou a cpou do sebe všechny možné listy a trávy. Potom si udělají hnízda z větví a listí a spí. Když se vyspí, tak zase popojdou. Taková běžná gorilí rodina za den neujde více jak jeden až jeden a půl kilometru. Velkou část dne prospí, mláďata si hrají, snaží se zlobit dospělé,“ upřesňuje Vít Lukáš.

Gorily v zoo ráno pijí zředěný džus a čaj. Kromě toho se mohou napít z pítek na fotobuňku. To velmi snadno pochopily a dokonce si s vodou i hrají. Jídlo mají třikrát denně. Nejraději mají ovoce, hlavně to sladké.

„Což mi jim dáváme v co nejmenším množství v porovnání se zeleninou nebo zelenými listy stromů. A to z toho důvodu, že je přitom málo pohybu a tíhnou k obezitě,“ vysvětluje Lukáš.

Tak jako v přírodě není ani tady mezi gorilami nouze o výměnu názorů. A někdy teče i krev.

„Jsou to v podstatě běžné rutinní šarvátky, kdy dojde k nějakému lehčímu zranění, které ani neošetřujeme. Je to na nich, oni si to vylíží a za pár dní je to bez problémů,“ prozrazuje kurátor primátů.

S přáním ke kulatému výročí se přidávají také návštěvníci zoo. „Hlavně aby se jim dařilo, a případně, aby se rozšiřovali,“ říká návštěvnice. „Nějakou medicínu, aby dostali,“ přeje jim malý chlapec. „Aby se tu měli moc dobře a nezažili už povodeň, co tu byla,“ dodává další návštěvnice.

Pražská gorilí rodina tak nepřímo pomáhá i zvířatům ve volné přírodě. Z každé vstupenky jdou dvě koruny do fondu ohrožených zvířat.

Gorily v pražské ZOO | Foto: David Němec

Miroslav Petráček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme