V Ostravě začala stavba jednoho z nejvýkonnějších superpočítačů na světě
Čeští vědci už nebudou muset kvůli náročným výpočtům do zahraničí. V Ostravě se ode dneška staví superpočítač. Přijde na necelé dvě miliardy korun a má být mezi stovkou nejvýkonnějších na světě. Pomáhat má jak průmyslu, tak výzkumu.
Od počítačů, které máme doma, se superpočítače liší velikostí a výkonem: jsou to ohromné stroje, které zabírají několik místností či dokonce budov a obsahují často stovky procesorů.
„Jsou to desítky tisíc počítačů, které jsou navzájem propojené a které spolu nějakým způsobem souběžně řeší celou řadu úloh,“ přiblížil pro laiky fungování superpočítače rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondrák.
Úkony, které by například naše stolní desktopy zvládly při troše štěstí za měsíc, superpočítači zaberou třeba jen několik minut. Navíc je otázkou, zda by se desktopy při jejich zpracování lidově řečeno nezavařily. Pro představu, výkon ostravského superpočítače má být tak obrovský, že autoři budovy uvažují o využití uvolňovaného tepla pro vyhřívání celé budovy.
Přínosem bude nejen pro celou řadu průmyslových odvětví, ale především pro medicínu a biomedicínský výzkum. Umožní například mnohem přesnější diagnostiku nebo třeba simulaci vedlejších účinků léků, ale podobně i simulaci účinků všech látek, které dýcháme.
Pomůže také vytvářet nejrozličnější modely, ať už co se týče dopravy nebo životního prostředí. Jednou se tak můžeme například dočkat modelů, které budou předpovídat, jak se bude vyvíjet povodňový stav.
V Národním superpočítačovém centru najde uplatnění asi 250 pracovníků. Půjde o vědce z univerzit, které se podílejí na výstavbě superpočítače, tedy z Vysoké školy báňské - Technické univerzity, Slezské univerzity v Opavě a ČVUT nebo Akademie věd a Ústavu geoniky.
Na využití superpočítače jsme se v Ozvěnách dne ptali rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondráka
Kromě nich se ale zapojí také experti z Belgie, Švédska, Dánska, Kanady nebo Singapuru, kteří s podobnými typy zařízení už mají zkušenosti. Zahraniční experti budou tvořit zhruba 10 procent pracovníků.
„Nabízí se tady celá řada zajímavých pozic, míst pro vědecké pracovníky, kteří se k nám mohou vrátit třeba z ciziny a mohou prostě řešit to, co by jinde nemohli,“ doplnil rektor Ivo Vondrák.
Čtyřpatrová budova Národního superpočítačového centra má být hotova na jaře příštího roku, kompletně i se superpočítačem ale až v roce 2015. Protože moderní technologie mají tendenci rychle stárnout, ti, kdo superpočítač připravují, nechtějí nic uspěchat a vyčkávají, aby skutečně měli nejmodernější technologie a aby superpočítač umožnil to, co se od něj požaduje – tedy nejmodernější výkon a nejmodernější výzkum.
