Británie chce 'dovážet' geotermální energii z Islandu

Evropské politice dominuje v posledních letech energetika. Každý stát v současné době řeší, kde bude do budoucna energii brát. Jedni se přiklánějí k jádru, druzí k obnovitelným zdrojům. I Velká Británie, která byla vždy energeticky nezávislá, dnes přiznává, že nadcházející léta budou těžká. Jedním z projektů, který by měl ostrovnímu království pomoci, je import geotermální energie z Islandu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektřina, zásuvka (ilustrační foto)

Elektřina, zásuvka (ilustrační foto) | Foto: European Commission Audiovisual service

Velká Británie se dlouho spoléhala na zdroje ropy a plynu v Severním moři, ale obojího znatelně ubývá.

Tradiční britská surovina – uhlí – významně znečišťuje životní prostředí, a jeho zásoby jsou navíc omezené. Britský ministr energetiky proto veřejně prohlásil, že Spojené království bude v budoucnu jednoznačně závislé na dovozu energie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Projekt britské vlády na geotermální energii z Islandu přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu Pavel Polák

Britové tak plánují postavit přenosové sítě třeba do Irska, kde jsou větrné elektrárny, nebo do Norska, kde je možné uchovávat energii ve vodních jezerech. Ta fungují tak, že přebytečná energie slouží k načerpání vody do jezera, ze kterého se potom v případě potřeby zase vypouští přímo do elektrických turbín. Ostrované mají v záloze i spojení do Francie, kde se u kanálu La Manche staví nová jaderná elektrárna.

Zároveň ale Británie plánuje v součinnosti s Islandem projekt, který chce za měsíc v Reykjavíku prodiskutovat právě britský energetický ministr. Plán počítá s tím, že by se z Islandu importovala čistá geotermální energie, které má země dostatek i na vývoz.

Elektrický proud, který vyrábějí islandské geotermální elektrárny, by se měl do Británie dopravit pod mořem. Na dno Atlantiku by se položil zhruba 1500 kilometrů dlouhý kabel. Celý projekt je zatím ve fázi příprav a mezistátních domluv. Navíc je technicky náročný. Na jeden kilometr podmořského kabelu se totiž spotřebuje přibližně 800 tun mědi.

Pavel Polák, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme