Budoucnost vojenské nemocnice v Těchoníně? Pro běžnou léčbu je příliš speciální, říká ředitel
Česko má unikátní vojenskou nemocnici ukrytou v lesích. Leží na kraji obce Těchonín na Orlickoústecku a je určená pro pacienty nakažené nebezpečnými infekcemi, proti kterým neexistují léky ani vakcíny. Vláda zvažuje, jestli nemocnici zachová. Obvykle tam totiž nejsou žádní pacienti a armádu její provoz stojí ročně 100 milionů korun. Do střeženého zařízení, které donedávna nebylo na mapách a dosud tam nevedou žádné směrovky, se vypravila natáčet redaktorka ČRo Iveta Záleská.
Ředitel speciální nemocnice podplukovník Michal Kroča ukazuje šatnu pro personál a také obleky určené pro výcvik personálu. Pro nejvyšší stupeň rizika se však používají jiné.
„Je to jakýsi nepropustný skafandr, který má vnější přívod vzduchu pro dýchání člověka, který je uzavřený vevnitř. V obleku je přetlak, který ho chrání před průnikem mikroorganismů dovnitř,“ popisuje Kroča. Člověk je podle něj díky obleku chráněný po celém těle.
Tlak hraje důležitou roli i při zajištění ochrany jednotlivých místností.
„Při plném provozu jsou tady vlastně tři úrovně podtlaku. Postupně narůstá směrem dovnitř do infekčního prostoru úroveň podtlaku, tak, aby bylo vždycky zabezpečené proudění zvnějšku dovnitř do toho infekčního prostoru a aby nedošlo k možnému úniku,“ poznamenává Kroča.
Přetlakovou komoru si lze představit jako nerezovou místnost, kde stoupá a klesá tlak, jak je potřeba.
„Nerez je to z toho důvodu, že se snadno udržuje a odolává i koncentrovaným dekontaminačním prostředkům – těm chemickým látkám, které se používají na likvidaci mikrobů. Takže i z toho důvodu je to z větší části vevnitř z nerezu, říká Kroča.
Odbor biologické ochrany Těchonín
Jeho součástí je specializovaná infekční nemocnice pro izolaci a léčení osob se zvláště nebezpečnými a exotickými infekcemi na úrovni stupně biologického zabezpečení BSL 3 a BSL 4 (Biosafety Level 3, 4) s laboratořemi pro diagnostiku vybraných biologických agens. Poskytuje izolačně-karanténní kapacity pro vyšetření vojáků po jejich návratu z misí.
OBO slouží zároveň jako výukové, výcvikové a školicí středisko pro vojenské a civilní specialisty jak z České republiky, tak v rámci NATO (Centre of Excellence).
OBO je součástí Integrovaného záchranného systému České republiky a je zapojeno do spojeneckého systému biologické ochrany v rámci NATO.
Zdroj: www.acr.army.cz
Část, kde jsou lůžka pro pacienty, je oddělená plynotěsnými dveřmi.
„Takže ta lůžková část může fungovat samostatně, nezávisle na té laboratorní části. Tady je navíc ještě každý z pokojů vzduchotechnicky a hermeticky oddělený od těch ostatních tak, aby v jednotlivých pokojích mohli být popřípadě umístěni i pacienti s různou infekcí a aby nedocházelo k vzájemné kontaminaci mezi jednotlivými pokoji,“ přibližuje ředitel zařízení.
V současnosti je nemocnice bez pacientů. Nabízí se otázka, proč nelze zdravotnické zařízení, když už jednou je, využít pro běžnou léčbu. Podle Kročy to není prakticky možné. Brání tomu specializované technologie, které neumožňují běžný provoz.
„Například neumožňují větrání a vytápění toho objektu klasickým způsobem, protože je tady všechno hermeticky uzavřené, jsou tady těsná okna, která se nedají otvírat a podobně,“ podotýká Kroča.
Kvůli provozu technologiím by prý byla léčba běžného pacienta mnohem dražší, než by tomu bylo v běžném nemocničním zařízení.
