Dostavba Národního technického muzea je u konce. Návštěvníky láká i na auto T. G. M.
Osud budovy Národního technického muzea jako by kopíroval české moderní dějiny. V roce 1938 se začalo s výstavbou. Plánovanému dokončení o čtyři roky později zabránily důsledky atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Do konce války pak v budově sídlilo Ministerstvo pošt.
Muzeum tu začalo fungovat částečně až v 50. letech spolu s odborem Ministerstva vnitra a podnikem, který vyráběl mapy. Dostavět Národní technické muzeum trvalo tři čtvrtě století a náklady přesáhly 410 milionů korun.
„Tím, že jsme jedno z nejstarších světových technických muzeí, skutečně si zakládáme na originálech. Máme tady interaktivní věci, počítáme s tím,“ říká ředitel muzea Karel Ksandr.
„Je tady osobní vůz prezidenta T. G. Masaryka nebo sextanty, na kterých pracoval renesanční hvězdář Johannes Kepler. To jsou exponáty, které nemůžeme návštěvníkům půjčit, aby si je osahali, protože za chvíli by z nich nic nezbylo,“ dodává.
Celková rekonstrukce stála přes čtyři sta milionů korun. Budova na pražské Letné bude lákat lidi nejen na dopravní halu nebo půvabnou fontánu vytvořenou pro Expo 58 v Bruselu. Zařazovat bude i interaktivní výstavy, první takovou vlaštovkou je Top Secret. Zábavnou formou vysvětluje, jak funguje špionážní technika.
V dobrodružství se ale může změnit i návštěva nové části fotografického ateliéru, kde si lze v praxi vyzkoušet taje optického spektra a připomenout si i složité začátky barevné fotografie.
Výstava věnovaná hutnictví stojí za návštěvu i proto, že mimo technologických zajímavostí připomíná i využití železa v umění. Samotná expozice je navíc pojatá překvapivě výtvarně.
„Hutnictví je peklo, infernum, proto je to celé červené. Je to jakýsi předmodel malých hutí,“ popisuje architekt Miloslav Čejka.
Něco pro milovníky hornictví
V nejspodnějším podlaží Národního technického muzea najde návštěvník výstavu zaměřenou na hornictví.
K nejvyhledávanějším součástem hornické expozice patřil uhelný a rudný důl. Stavět se začal už v roce 1938, a tak už je sám o sobě památkou.
„Byl mechanizovaný, v dnešním slova smyslu interaktivní. Způsoboval ale velkou prašnost a stalo se i několik úrazů, tak se zařízení vypnula. Když jsme začali na expozici pracovat, chtěli jsme to oživit sochami, zvuky,“ vypráví jeden z autorů výstavy Martin Přibil.
Národní technické muzeum chce co nejdříve dokončit rekonstrukci historického kolotoče na Letné. Jde o vůbec nejstarší takové zařízení v Evropě, pochází totiž z roku 1892. Opravy si vyžádají 6 milionů korun a začnou snad příští rok.
