Dva piloti gripenů z Čáslavi už zvládli tankování paliva za letu

Čeští armádní piloti se učí tankovat za letu. A mají už první výsledky. Poprvé v historii našeho vojenského letectva se totiž dvěma pilotům z letecké základny v Čáslavi podařilo ve vzduchu několikrát úspěšně spojit s tankerem. Právě tento manévr je v Severoatlantické alianci jednou z podmínek pro případné nasazení letadel v bojových operacích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pilot Jaroslav Tomaňa u letounu JAS 39 gripen | Foto: Michal Trnka

Zvuk startujícího gripenu je pro piloty Jaroslava Tomaňu a Petra Dřeveckého něčím, bez čeho si svůj život snad už ani neumějí představit.

Jaroslavu Tomaňovi učarovala letadla už v dětství, proto vystudoval střední průmyslovou školu a vojenskou akademii. To už pak byl jen krůček na čáslavskou vojenskou základnu, kde jako pilot stíhaček působí 12 let. Za tu dobu nalétal stovky hodin.

„Na gripenu se teď blížím skoro k tisíci hodinám, tak snad se mi to podaří,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s čáslavskými piloty natočil redaktor Michal Trnka

Oba zmínění piloti jako jediní v Čechách už zvládli náročnou techniku tankování paliva za letu. Nelehký úkol si poprvé vyzkoušeli při nedávném cvičení ve Švédsku. Součástí výcviku byla jak teoretická část, tak praxe.

„Bylo to od historie přes procedury sblížení s tankem, kdo má jakou zodpovědnost, jak má probíhat přiblížení k tankeru,“ uvádí Tomaňa.

Upozorňuje, že během tankování paliva za letu je důležitá hlavně přesnost: „Průměr toho koše je 75 centimetrů, takže tam je třeba, aby pilot řídil letoun velmi jemně. Korekce musím dělat tak, že letoun upravuji v řádech deseti patnácti centimetrů nahoru, dolů, doprava, doleva.“

Dlužno podotknout, že ve vzduchu se jinak běžně malá vzdálenost počítá v řádech několika desítek metrů. Zajímavá je také rychlost letadla těsně před tím, než se stíhačka spojí s tankovacím strojem. Ta se pohybuje jen kolem pěti kilometrů za hodinu, což je přibližná rychlost chůze.

Jak vysvětluje Jaroslav Tomaňa, při připojení ve větší rychlosti by mohl pilot vyvolat na hadici vlnu a ulomit hlavici.

Tankování paliva za letu má své nenahraditelné výhody. Běžně totiž gripen vydrží ve vzduchu dvě až tři hodiny. Pokud ale nemusí kvůli tankování přistávat, je tato doba mnohem delší.

„Je to omezené víceméně fyziologicky tím pilotem. V průměru trvají mise zhruba čtyři hodiny a v extrémnějších případech šest až osm hodin,“ prozrazuje Tomaňa.

V české armádě může létat na nadzvukových gripenech 21 pilotů. „Naše ambice jsou takové, že bychom v rámci letního tréninkového kempu vycvičili další čtyři piloty z letky,“ dodává jeden z vyškolených pilotů Jaroslav Tomaňa.

Michal Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme