Evropa vyšle do vesmíru první dvě družice systému Galileo
Evropané budou po dnešku o krok blíže vlastní satelitní navigaci. Z evropské kosmické základny Kourou ve Francouzské Guayaně v Jižní Americe vyletí ve 12 hodin 34 minut na oběžnou dráhu první dvě družice navigačního systému Galileo. Český rozhlas bude vypuštění družic sledovat přímo na evropském kosmodromu.
Motory nosné rakety zaburácí přesně ve 12h34. Za necelé 4 hodiny překonají vzdálenost 23 222 kilometrů na oběžnou dráhu. Ve chvíli, kdy raketa dosáhne orbity, oddělí se první dvě družice, vážící po 700 kilogramech, od nosiče a zakotví na oběžné dráze.
Pro transport Galilea byla vybrána právě ruská raketa Sojuz, protože v době výběrového řízení bylo jasné, že americké raketoplány budou končit, a nosiče Ariane byly již vytížené. Část dalších satelitů vynese na oběžnou dráhu raketa Ariane 5, která je evropské provenience.
Galileo má vysílat celkem pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný (k užití zejména jako navigace pro řidiče), kódovaný pro komerční účely (například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy), certifikovaný signál pro navigaci letadel, šifrovaný pro specifické uživatele (například vládní úřady) a signál pro pátrací a záchranné akce.
Z Kourou ve Francouzské Guayaně informoval o startu rakety Sojuz zpravodaj Radiožurnálu Pavel Novák
Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, konstatuje, že zařízení nebude využívat hned zpočátku všechny svoje možnosti:
„V okamžiku, že budou tyto satelity, tak bude funkcionalita na základních službách garantována na celém světě. To znamená, že by pokrytí mělo na to stačit. Budou pracovat i určité služby jako Save Of Life a podobně, ale nebudou ještě fungovat všechny ty služby, které nám zaručují ten hospodářský návrat. To znamená třeba ty veřejně regulované služby.“
Z tohoto důvodu má evropská kosmická agentura ESA, která stojí za velkými projekty jako je například Meteosat, zájem dokončit projekt 30 družic, co nejrychleji je to možné. Do roku 2014 by mělo být na orbitě a v provozu 18 družic.
V plném provozu všech 30 družic by pak mělo sloužit 27 družic jako aktivních a 3 záložní. Časový horizont, do kdy chce ESA dostat do vesmíru všechny tyto družice, si podle zpravodaje Pavla Nováka, který sleduje dnešní start rakety Sojuz přímo z Kourou, stanovila na rok 2020.
Společný evropský projekt
„Je to poprvé, kdy na základně, která patří Evropské kosmické agentuře (ESA) bude raketa Sojuz startovat. Je to vlastně premiéra i pro spolupráci mezi Ruskem a ESA,“ upřesnil vládní zmocněnec pro systém Galileo Karel Dobeš. Stejného názoru je i místopředseda výboru pro průmysl Evropského parlamentu Evžen Tošenovský: „Má to také určitou symboliku velké zvýšené spolupráce.“
V roce 2014 už bude možné využívat signál z prvních osmnácti družic Galileo k navigaci v autech. Současné přístroje pro americkou aplikaci GPS jsou totiž kompatibilní s evropským systémem. „Dneska jsme ve fázi testování v orbitu. Budou tam poslány 4 satelity, které budou moct provozně dělat pokusy. Dalších 14 satelitů je objednáno u firmy OHB Bremen. Počítáme s tím, že by tak na přelomu 2014 mohly fungovat,“ dodal Dobeš.
V roce 2020 pak všech 27 funkčních satelitůponese jména evropských dětí. Jména prvním družicím - Thijs a Natalia - dali belgický chlapec a dívka z Bulharska, kteří vyhráli národní kola výtvarné soutěže s tématem vesmír. České děti se do ní mohou zapojit do 15. listopadu.
„Je to vzkaz, že budoucnost patří mladým. Program kosmického výzkumu je unijní politika, která dává naději na větší schopnost Evropy obstát v konkurenci s ostatními zeměmi. Pracuje tedy i pro ty, kteří jsou dnes dětmi,“ řekl před startem rakety z kosmodromu v Kourou eurokomisař pro průmysl Antonio Tajani.
Galileo, GPS a Glonass
„Satelitní signál je surovina budoucnosti,“ vysvětluje Karel Dobeš, proč vedle sebe funguje několik satelitních systémů. Karel Dobeš dále dodává: „Je to součást toho, co potřebuje Evropa jako hospodářská jednotka pro její pozici v celém světovém hospodářství.“
Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, vysvětloval, jak bude systém Galileo fungovat
Pokrytí zemského povrchu signálem Galileo má být hustší než u konkurence a přesnost navigace tudíž přesnější. GPS má oficiálně přesnost zaměření tři až osm metrů, Galileo a Glonass si za cíl vytkly shodně jeden, nanejvýš dva metry.
Galileo se už dnes chlubí vysokou přesností zejména ve městech, kde má americký GPS vzhledem k husté a vysoké zástavbě problémy. Zatímco GPS má nyní dostupnost signálu v uzavřených prostorách kolem 50 procent, Galileo slibuje až 95 procent.
Protože se satelity podle Karla Dobeše doplňují, může občan využívat přijímače, které umí přijmout signály všechny. Pak bude možné přesněji stanovit pozici jednotlivých míst i ve velkých městech nebo na rozlehlých územích, protože jedno zařízení může přijmout signál až ze čtyř satelitů.
Galileo oproti GPS navíc nabízí takzvanou funkci integrity. Pavel Dobeš tento termín vysvětluje: „To znamená garanci tomu uživateli, že ten signál je platný. Tohle právě umožňuje použít satelitovou navigaci na řízení dopravy na používání při přistávání letadel a všechny ty věci, kde se to dneska nemohlo používat.“
GPS systém začala používat armáda v roce 1995 a volně použitelný pro veřejnost je od roku 2005. Podobné projekty jako je Galileo chystá také Indie nebo Čína s názvem Kompas.
Financování Galilea
Galileo mělo problém s financováním. Nejdříve se na něm měly podílet členské země Unie, pak to měla být společnost financovaná ze soukromých a veřejných zdrojů a dnes se projekt platí jen z rozpočtu Evropské unie. Navíc ty náklady vzrostly asi o 40% oproti původnímu rozpočtu, tj. na 5-6 miliard eur.
Financování současné části projektu, tj. stavu 18 satelitů je podle Karla Dobeše zajištěno.
„Problémy jsou samozřejmě s tím, jak se budou financovat ročně náklady na to a jak dostavíme těch 12 zbylých satelitů. To je otevřená věc,“ dodává Dobeš s tím, že další financování je věcí dohody v rámci EU.
3-2-1 START!
Přímý přenos startu prvních družic navigačního systému Galileo bude živě přenášen například i do Národního technického muzea v Praze.
Celé akci dnes bude přihlížet jinak bruselský zpravodaj Radiožurnálu Pavel Novák a k vlastnímu startu dodává: „Mohl by se odložit, pokud by to třeba překazilo počasí. Tuhle informaci jsme měli dostat přibližně v 1 hodinu v noci, to znamená před dvěma hodinami. Nikdo ale nevolal, takže to vypadá, že opravdu dnes se bude tady v Kourou startovat.“
Start projektu Galileo znamená v neposlední řadě také příležitost pro české odborníky i firmy, protože administrativní centrum tohoto projektu bude sídlit v Praze. Stěhování má začít příští léto.
