Fenomén zadních vrátek – zjištění informace ještě před jejím zakódováním

Debatu o ochraně dat na internetu posouvají dál nejnovější poznatky amerického špionážního zběha Edwarda Snowdena. Ty otiskl britský Guardian a americký deník The New York Times. Vyplývá z nich, že americké a britské tajné služby zřejmě dokážou rozluštit tzv. bezpečné kódy u nejrůznějších typů internetové komunikace.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Počítačový hacker (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Supertajné dokumenty dokládají, že americká Národní bezpečnostní agentura NSA a britská odposlouchávací centrála GCHQ dlouhodobě usilují o prolomení kódů a šifer, které zajišťují bezpečnost a soukromí internetové komunikace včetně třeba bankovních transakcí. Nejen že se o to rozvědky pokoušejí, ale navíc jsou úspěšné a podařilo se jim šifrování prolomit.

Nová odhalení tak zpochybňují garance internetových společností, že nikdo, se ať už jednotlivci nebo vlády, nemůže nabourat do on-line bankingu, nákupů přes internet nebo si přečíst citlivé zdravotní záznamy. Jak vidno, může…

Američané a Britové umí prolomit on-line šifrování, vyplývá z výpovědí Snowdena

Číst článek

Podle Snowdenových dokumentů je to částečně zásluha samotných specialistů tajných služeb a jejich superpočítačů. Zdá se ale, že rozvědky získaly ke spolupráci i některé technologické společnosti (jejich jména dokumenty neobsahují).

Ty umožnily tajným službám vložit do softwaru něco, čemu se říká „back door“, (zadní vrátka), která umožní Američanům a Britům přečíst si informace dřív, než se zakódují a pošlou přes internet.

Klávesnice (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Články a analýzy britských médií se nesou v docela překvapivém tónu; asi nikdo kromě zasvěcenců netušil rozměr dešifrovacích aktivit tajných služeb ani to, co všechno dokážou. Televize BBC se na názor zeptala počítačového odborníka Herba Lina:

„Asi jen málokdo věřil, že by internetová komunikace jednoho konkrétního člověka zůstala dlouhodobě bezpečná tváří v tvář možnostem a úsilí Národní bezpečnostní agentury. Překvapuje mě ale rozměr aktivit, které NSA vyvíjí s cílem prolomit šifry,“ uvádí dr. Lin.

Vyplývá to i z nákladů, které se také dají najít ve Snowdenových materiálech. Zatímco provoz špionážního programu PRISM používaného k odposlechům stojí americké tajné služby 20 milionů dolarů ročně, tak náklady na prolomení šifrování činí podle Guardianu ročně 255 milionů dolarů. Celkem se pak od roku 2011 údajně vyšplhaly na 800 milionů.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme