Firmy si na Facebooku platí za získávání fanoušků, často jde ale o falešné profily
Mnohé firmy se snaží svůj reklamní potenciál na Facebooku zvýšit tím, že si zaplatí společnost, která jim ve velkém opatří co nejvíce fanoušků. Často se však jedná o falešné profily uživatelů a umělé navyšování počtu kliknutí na aplikaci ‚Líbí se mi‘.
Rozšířenost této praxe dokazuje šetření, které podnikla britská mediální korporace BBC. Podle ní společnosti utrácejí na tento účel velké sumy peněz, i když odborníci na marketing pochybují, jestli to má nějaký větší efekt.
Odborník na internetové sociální sítě Daniel Dočekal potvrzuje, že podobné počínání je běžné už několik let.
„Někdo si založí desítky, možná i stovky tisíc falešných profilů. A pak ty falešné profily v podstatě zhodnocuje tím, že je používá jako fanoušky a každé kliknutí v podobě toho, že se ten profil stane fanouškem, přináší peníze,“ popisuje Dočekal.
O falešných facebookových profilech mluvil v Ozvěnách dne na Radiožurnálu odborník na internetové sociální sítě Daniel Dočekal
Firma, která fanoušky opatřuje, může na každém profilu vydělat i několik korun. „Pokud někomu opatří stovku tisíc fanoušků, tak už se můžeme v tomto rozměru bavit o tom, že za to bude chtít desítky tisíc korun. Vypadá to jako docela užitečný druh podnikání, ale samozřejmě je to podvod,“ upozorňuje Dočekal.
Společnosti, jež na danou službu „naletí“, na to ve výsledku doplatí. „Ti falešní uživatelé jsou vlastně digitální mrtvoly, které žádným způsobem pro tu firmu nic dělat nebudou a nic jí nepřinesou,“ vysvětluje odborník.
Počet falešných profilů není přesně znám
Přesný počet falešných profilů na Facebooku není znám, podle údajů provozovatele se ale pohybuje mezi 3 až 5 procenty z celkového počtu, který se již blíží miliardě uživatelů.
„Probíralo se to nedávno, když Facebook vstupoval na burzu. Ale před dvěma lety se toto ve větší míře začalo řešit poprvé, a tehdy se hovořilo o zhruba až 30 procentech účtů, které jsou falešné,“ říká Daniel Dočekal.
Ani solidní společnost přitom neovlivní, zda její fanoušci budou skuteční. „Samotná firma si fanoušky neshání, ale obrátí se na někoho, kdo opatřování fanoušků nabízí,“ vysvětluje Dočekal a pokračuje:
„A pak má zhruba 50procentní šanci, že narazí na někoho, kdo jí ty fanoušky opatří tímto podvodným způsobem, a 50procentní šanci, že najde někoho, kdo jí opatří skutečně živé lidi, kteří se stanou fanoušky stránky té firmy.“
Problémem firem je podle Dočekala jejich neznalost sociálních sítí. „Ony většinou vůbec netuší, jak Facebook a obecně sociální sítě fungují. Ve skutečnosti spíš škodí samy sobě tím, že si nenajdou někoho, kdo tomu nerozumí, nebo se nedokážou pohybovat v těch sítích způsobem, jaký je potřeba,“ tvrdí Dočekal.
Ohrožení důvěryhodnosti Facebooku se ale příliš neobává. „Děje se to už minimálně dva tři roky a těch případů jsou tisíce, takže nějakým velkým způsobem mu to asi nikdy neublížilo,“ myslí si Dočekal.
Zneužíváni jsou i běžní uživatelé
Připouští však, že pro získávání „lajků“, tedy kliků na tlačítko Líbí se mi, jsou zneužíváni i běžní uživatelé Facebooku.
„Lidé se stávají fanouškem stránek, aniž by o tom vůbec věděli. K tomu se používá řada dalších velmi originálních a promyšlených podvodů. Lidé na něco klikají, ale ve skutečnosti se za klikem ukrývá úplně něco jiného,“ objasňuje Dočekal.
Řada falešných účtů je využívána k tomu, aby nějakým způsobem sledovala ostatní uživatele, dostávala se mezi jejich facebookové přátele a nabádala je k návštěvě různých webových stránek, klikům na reklamy či hlasování.
Obvykle se ale falešné účty dají rozpoznat. „Většinou jsou to mladé, velmi atraktivní ženy. Fotografie jsou zpravidla natahané odněkud z internetu a velmi snadno lze poznat, že je to ve skutečnosti modelka a vůbec ne reálný člověk,“ uzavírá Daniel Dočekal.
