Google posoudil 280 tisíc žádostí o zapomnění. Většinu zamítl

Už víc než rok mohou lidé žádat o takzvané digitální zapomnění. Tedy o to, aby největší vyhledávač Google neodkazoval na weby, které obsahují citlivé a nepravdivé informace. Z 280 tisíc žádostí ale internetový gigant většinu zamítl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Google | Foto: Tiskové centrum Google Česká republika

„Celkový počet webových adres, které společnost posuzovala z hlediska odstranění, byl více než 1 milion. Skoro 60 procent z toho zamítla,“ přiblížil americký vyhledávač ve své zprávě Transparency report.

Google třeba uznal žádost Belgičana odsouzeného za závažný trestný čin, kterého ale osvobodil odvolací soud. Se žádostí naopak nepochodil bývalý vězeň z Itálie. Chtěl, aby společnost smazala odkazy na 20 článků o jeho kriminální minulosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Google už víc než rok maže odkazy na weby s citlivými údaji. Drtivé většině žádostí nevyhoví

Nejvíc žádostí přišlo z Francie, Německa a Velké Británie. Nejčastěji neuspěli Bulhaři, Portugalci, Maďaři nebo Italové. Google zamítl přes 70 procent jejich žádostí. A ani Češi zrovna úspěšní nebyli. Od loňského května chtěli smazat odkazy k více než 12,5 tisícům webových adres. Internetová společnost vyhověla asi jen ve třetině případů.

„Při vyhodnocování posuzujeme, zda výsledky obsahují zastaralé nebo nepřesné informace. Zvažujeme, zda je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu. Náš tým k odstraňování výsledků musí každou stránku posuzovat individuálně,“ vysvětlila v emailu mediální zástupkyně společnosti Google Dana Chovancová.

Odkazy mizí, články zůstávají

Podle internetového analytika Daniela Dočekala ze serveru Lupa.cz je celý proces mazání odkazů úplně zbytečný.

„Problém je, že to je opravdu jenom odstranění z vyhledávání. Ty články samozřejmě zůstávají. Proto třeba anglická BBC zveřejňuje kompletní seznam všech takto postižených jejich článků a každý se může podívat, kdo nejvíc a nejčastěji žádá o to, aby nebyl vidět,“ popsal Dočekal.

Digitální zapomnění: V květnu roku 2014 rozhodl Nejvyšší evropský soud, že lidé mají právo požádat Google o odstranění citlivých informací z výsledků vyhledávání, tedy právo být zapomenut. Mnoho lidí se ale mylně domnívá, že vymazáním údajů z vyhledávače zmizí i jejich údaj v digitálním světě. Pokud je tedy někdo zmíněn např. v online novinovém článku, Google sice může článek na přání z výsledků vyhledávání stáhnout, ale jméno v článku zůstává nadále.

V řadě případů se navíc podle něj jedná o jasnou cenzuru. Děje se tak například v Rusku.

„Tam to dokonce funguje tak, že se neříká konkrétní adresa, která má být vymazána, ale obsah toho, co má být vymazáno. A ten vyhledávač je povinen zahájit šetření a zjistit, co všechno by měl přestat ukazovat,“ nastínil Dočekal.

Cestu k povinnému mazání odkazů z internetových vyhledávačů otevřel spor Španěla Maria Costeji Gonzáleze. U soudu si stěžoval, že ho výsledky vyhledávání uváděly jako dlužníka. Přitom závazky splatil. Evropský soud dal Gonzálezovi loni v květnu zapravdu a odkazy na nepravdivé informace musely být odstraněny.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme