Internet a sociální sítě mění tvář starých médií, týká se to i rozhlasu

Noviny, rozhlas a televize se musely přizpůsobit příchodu nových médií. V rámci projektu PRESSpektivy o budoucnosti žurnalistiky si Český rozhlas pozval dva odborníky na sociální média. Oba jsou ze Švédského rozhlasu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osamělost na sociální síti. Ilustrační foto

Osamělost na sociální síti. Ilustrační foto | Foto: Free Digital Photos

Čtenáři se začínají víc dívat na monitory a displeje svých mobilních zařízení než na potištěný papír. Platí to i pro posluchače rozhlasu.

Švédští novináři Tove Svenoniusová a Johan Ljungström se shodují v tom, že rádio je médium s budoucností. Sociální sítě a komunikace s posluchači by měla klasické radiové vlny doplňovat.

„Sociální sítě jsem začala používat v roce 2010. Záměrně, jako jeden ze svých zdrojů,“ vzpomíná investigativní reportérka švédského rozhlasu Tove Svenoniusová a dodává:

„Tenkrát to bylo docela jednoduché, protože nás nebylo mnoho, kteří by pracovali tímto způsobem. Postupem času se to rozšířilo a valilo se to jako ohromná lavina.“

Jednou z často diskutovaných možností, kterou nová média novinářům přinesla, je využití sociálních sítí jako zdroje informací. Například Svenoniusová sleduje lidi především na twitteru.

„Tahle sociální síť je velmi osobní, lidé jsou tam otevření. Stěžují si na úřady, na školy, jsou tam jejich příběhy. A z toho se dá udělat dobrá zpráva,“ vysvětlila Svenoniusová.

Pochopitelně to vyžaduje vyšší míru ověřování a přímý kontakt s lidmi, kterých se to týká. Novinář by měl být garancí toho, že jeho informace odpovídají skutečnosti. Sociální sítě mohou být kromě závažných zpráv také zdrojem lidsky hlubokých příběhů.

První velký příběh, který Svenoniusová na twitteru objevila, se týkal matky, jejíž syn nemohl chodit do školy, přestože chtěl.

„Úřady ani politici mu žádnou nenašli. Přitom ve Švédsku existuje povinná školní docházka do 16 let. Když jsem se do toho pustila, ukázalo se, že ředitelé škol, stejně jako politici udělali spoustu chyb,“ popsala Svenoniusová.

Sociální sítě | Foto: Free Digital Photos

Kromě postupů novinářské práce změnila nová média také pohled žurnalistů na vztah s posluchači. Zkušenost s tím má projektový manažer oddělení komunikace ve Švédském rozhlase Johan Ljungström.

„Měníme se. Už nejsme firma, která jenom vysílá zprávy. Jsme rádio, které chce být v kontaktu s posluchači, chceme s nimi vést dialog," podotkl Ljungström.

Sociální média jsou podle něj důležitá. „Musíme je využívat, musíme být jejich součástí. Jinak zmizíme a ztratíme posluchače. Naši posluchači používají mobilní telefony a facebook, twitter. Chceme být s nimi, tam kde jsou,“ vysvětlil postoj Švédského rozhlasu k sociálním sítím Ljungström.

Svenoniusová a Ljungström jsou navíc autory první příručky o sociálních médiích pro novináře, kterou letos vydal Švédský rozhlas.

Pavel Polák, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme