Kalifornská firma nabízí autonomní dron s kamerou. V Česku ale létat nemůže

Bezpilotní letouny neboli drony vybavené kamerou kromě armády hojně využívají filmaři, stavební společnosti, novináři i řada nadšenců. Až do nedávna platilo, že se drony musí dálkově ovládat pomocí ovladače. Jedna kalifornská společnost ale nabízí stroj, který se bez toho obejde. Sleduje a natáčí svého majitele docela samostatně až z 30metrové vzdálenosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Autonomní dron Lily | Foto: YouTube. com

Obsluha Lily kamery je podle videí s tvůrci jednoduchá. Dron se čtyřmi vrtulkami vzlétne z ruky nebo ho prostě vyhodíte do vzduchu a díky náramku s vysílačem vás pak sleduje a natáčí v HD kvalitě.

Přístroj vydrží v letu zhruba 20 minut. Je vodotěsný a může tak přistát i na vodě. Měl by zvládat rychlost až 40 km v hodině. Podle všeho by tak mohlo jít o konkurenta kamer využívaných k natáčení outdoorových a extrémních sportů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O novém autonomním dronu natáčel Štěpán Sedláček

Ale inspirace přišla odjinud, jak řekl americké televizi CNN jeden z tvůrců dronu a spoluzakladatel společnosti Lily Antoine Balaresque, který studoval informatiku a robotiku na univerzitě v Berkeley:

„Byl jsem na rodinné dovolené a pak jsem procházel fotky z výletu, ale moje máma nebyla ani na jedné z fotek. A tehdy mě napadlo jak to zařídit, aby byli pokaždé všichni v hledáčku objektivu.“

Propagační video, kde autonomní dron filmuje snowboardisty a kajakáře, shlédlo na internetu za měsíc přes pět milionů lidí. Dron už firma nabízí za v přepočtu zhruba 24 tisíc korun s tím, že ho dodají příští rok. Kalifornští vývojáři tak díky předobjednávkám získávají peníze na další vývoj.

„Sami jsme vyvinuli hardware i software, který stále zlepšujeme. Dalším krokem je testování prototypu u našich prvních zákazníků, abychom viděli, jak ho používají, a mohli pak v únoru 2016 všem dodat perfektní přístroj,“ uvedl Antoine Balaresque v rozhovoru pro CNN.

Podobné autonomní drony už ale vyvíjí i další společnosti. A brzy by se měly objevit na trhu. Jak ale dodává Jakub Karas z Aliance pro bezpilotní průmysl, má tahle kalifornská vlaštovka jisté nedostatky:

„Hlavní slabinou je nemožnost vyhýbat se překážkám. Dron tupě následuje náramek, který je umístěn na uživateli. Tudíž ve chvíli, kdy se například bude pohybovat v lese nebo v užším koridoru, může se stát, že narazí do stromu nebo do jiné překážky. Kdyby případně těchto uživatelů bylo více, drony mezi sebou nekomunikují a jdou za svým unikátním náramkem. Mohou se tedy i navzájem srazit.“

Podle tvůrců to půjde po technické stránce vyřešit. Ale v současnosti to značně limituje prostředí a pohyb v něm při případném filmování.

Další nevýhodou je, že baterii nelze vyjmout. Několikakilový dron po dvaceti minutách natáčení v přírodě těžko dobijete.

Navíc je podle Jakuba Karase třeba přihlédnout k legislativě, která autonomním dronům také zrovna nepřeje:

„Dnešní bezpilotní prostředky fungují tak, že pilot na dálku ovládá dron nebo je možné mít takzvaný automatický let, který se dopředu naprogramuje a dron se pak vrátí na místo. Tento pohyb je v České republice povolený, ale autonomní provoz, kdy dron reaguje na pohyb nebo se pohybuje na základě svého vlastního myšlení, je v tuto chvíli v Česku zakázaný.“

Teoreticky jde požádat Úřad pro civilní letectví o výjimku. Ale hlavním pravidlem bývá, že dron se nesmí pohybovat nad ostatními lidmi. Dokud se nezmění zákony, autonomní drony se nejspíš v řadě zemí budou používat spíše jen výjimečně.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme