Muzeum ve Valašském Meziříčí představuje unikátní sbírku rozhlasových a televizních přijímačů

Muzeum regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí představuje unikátní sbírku rozhlasových a televizních přijímačů. Ve třech sálech zámku Kinských naleznou návštěvníci výstavy s názvem Vysílá československý rozhlas a televize bezmála 150 historických radiopřijímačů a elektronických přístrojů ze soukromých sbírek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

90 let Českého rozhlasu ve Valašském Meziříčí - přijímač z roku 1937 | Foto: Roman Verner

Pracovníci muzea shromáždili přístroje k devadesátinám Českého rozhlasu a šedesátinám České televize. Sály muzea jsou přijímači doslova přeplněné.

„V první vstupní části je radiotechnika z 20. až 30. let, prostřední místnost je věnována 40. až 50. letům a v poslední místnosti se mohou návštěvníci seznámit s technikou už nejenom rádio a televizní, ale jsou tam i magnetofony, diktafony, tranzistorové přístroje, autorádia až do 80. a 90. let 20. století,“ popsala kurátorka výstavy Ivana Martišková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výstavě starých televizních a radiopřijímačů natáčel ve Valašském Meziříčí redaktor Roman Verner

Bezmála devadesát procent vystavených unikátů shromáždil sběratel Jaroslav Půlpán.

„Ke koníčku mě přivedli nepřímo rodiče. Kdysi dávno si koupili první československý tranzistorový přijímač Mír a mě to rádijko tak zaujalo, že jsem ho osahával, voněl jsem k němu, a tak mě to nějak utkvělo v hlavě a promítlo se to potom do celkového přístupu k té technice,“ vysvětlil, jak se jeho záliba zrodila.

První, čeho si návštěvník při vstupu do expozice všimne, je obrovská skříň. I to je rádio.

„Je to hudební skříň americké provenience, firmy Midwest. Bylo dovezeno jen šasi toho přijímače, a pražská firma Josef Fusek k tomu vyrobila velmi elegantní skříň. Přijímač je zajímavý automatickým gramofonem s měničem desek a umožňuje i předvolbu několika stanic. Je jich tam devět a na tu dobu je to celkem zajímavé technické řešení,“ popsal Půlpán přístroj z roku 1938.

Sám má prý největší vztah k aparátu z roku 1923, takzvanému prkénku. Líbí se mu, že jsou na něm vidět všechny elektronické a ovládací prvky – elektronky, baňky či cívky.

Zajímavosti z historie rozhlasu a televize nabízí muzeum až do poloviny tohoto roku.

Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme