Na uživatele internetu čeká cloud computing. Ukládání dat do mraků
Internet je všudypřítomný a připojení k síti je čím dál rychlejší. Právě proto se stále častěji mluví o takzvaném cloud computingu, čili ukládání dat někde v prostoru internetu, v mraku. Trend, který je podle odborníků budoucností světové sítě, nejspíš nemine nikoho z nás.
Cloud. Slovo, kterým se dnes v oblasti IT ohání kde, kdo. Když ho používáte, jste in. Ale jen málo lidí tuší, co to cloud computing ve skutečnosti je a hlavně, jaký je jeho potenciál do budoucna. Jedním z těch, kteří ho nepovažují jen za trendy slovo, ale za užitečnou věc, je nezávislý publicista Daniel Dočekal.
„Cloud computing spočívá v tom, že věci, které jsem doposud měl vždycky jenom ve svém počítači doma, tak teď je odsunu někam do mraku, do internetu. A díky tomu, že jsou v internetu, tak vlastně ať jsem, kde jsem, třeba z mobilu nebo z jiného počítače se k těm věcem dostanu. Můžou to být dokumenty, fotky, emaily, tabulky, databáze. Můžou to samozřejmě být i celé programy. Tím, že u toho nemusím sedět doma, se z toho stává cloud,“ vysvětluje Dočekal.
Možná i vy používáte Google Apps. Tedy možnost psát text, tvořit tabulky nebo malovat přímo v síti. To co v těchto aplikacích uděláte, je uloženo na internetu. Odpadají tak problémy s plnou flashkou nebo posíláním na email.
„Pro uživatele, jako pro mě, je důležité to, že já třeba místo toho, abych měl své dokumenty u sebe na svým počítači, který může kdykoli vyhořet, kdykoli mi to může někdo vzít, tak je to někde na serverech, kde já se o to nemusím starat, ale vím, že to tam je v bezpečí. I kdyby jeden server vyhořel, tak je tam nějaký další. A mám to tam kdykoli k dispozici,“ vysvětluje Filip Hráček z Googlu.
Obavy o bezpečnost
O tom, že všechno bude někde na nějakém počítači a my si k tomu budeme odkudkoli přistupovat, se mluví už od 60. let. „Problém je v tom, že málokdo měl kdykoli v historii tam dobré připojení k internetu, aby mu to bylo opravdu užitečné. V posledních pár letech se to zvrátilo a spousta lidí má natolik dobré internetové připojení odkudkoli, že to dává smysl,“ říká Hráček.
Hodně lidí ale má obavy z bezpečnosti. „Cokoli, co nahrajete do cloudu, který máte třeba u Googlu, je šifrované a nikdo by se k tomu neměl dostat. S bezpečností se počítá už dopředu. Ve finále, když se podíváte na nějaké statistiky, tak zjistíte, že nejvíc úniků informací je z toho, že vám někdo ukradne počítač nebo harddisk. Takže bezpečnost je tam (v cloudu, pozn.red.) nakonec vyšší,“ ubezpečuje Hráček.
Ivan Svoboda z bezpečnostní divize společnosti RSA tvrdí, že problematika cloud computingu z pohledu bezpečnosti informací má dvě podskupiny. Jedna je cloud computing uvnitř vlastní firmy tedy privátní cloud/mrak. Tam se z hlediska bezpečnosti téměř nic nemění.
„Z mého pohledu dneska privátní, soukromý cloud computing lze vyřešit z hlediska bezpečnosti velice dobře. Na to technologie dneska jsou, ale přechod k veřejnému zatím není zcela vyřešen z pohledu důvěry, záruk a podobně. Tam bych dal ještě hodně dlouhý krok mezi první a druhou fází,“ říká Svoboda a dodává:
„Pokud se bavíme o veřejném cloud computingu, to je příklad, kdy někdo používá právě emaily na Seznamu nebo na Googlu, tam už potom samozřejmě otázka i záruk za provoz, za ochranu informací a podobně.“
Každopádně ať už si raději skladujete data doma na vlastním PC nebo je máte někde na internetu, budoucnost cloudu je velká. A my se vzhledem k vzrůstajícím nárokům uživatelů a stoupajícímu počtu chytrých telefonů a dalších zařízení, která jsou na internet připojená vlastně neustále, budeme muset dřív nebo později cloudu přizpůsobit.
