Obrovský evropský urychlovač se po opravách znovu rozbíhá

Po více než roce a bez slavnostní pompy vědci z evropské laboratoře CERN znovu spustí největší urychlovač částic na světě. Představte si tisíce supravodivých magnetů umístěných v kruhovém tunelu na hranicích Švýcarska a Francie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Urychlovač částic LHC | Foto: public.web.cern.ch

Některé měří i 15 metrů, celý obvod tunelu 27 kilometrů. Celé to zatím fungovalo jen něco přes týden loni v září. Opravy byly nákladné. A minulý týden je ještě na chvíli přerušil zkrat daný tím, že kolem letící pták upustil do urychlovače kus bagety.

Fyzik Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve vysílání rádia Česka připomněl, že urychlovač bude zkoumat srážky částic a tím budeme mít šanci pochopit, co se dělo brzy po velkém třesku.

"Částice urychlujeme, dodáváme jim postupně energii tím, že je donutíme magnetickým polem obíhat v kruhu a postupně dodávat energii ke stále větší rychlosti," připomněl Dolejší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fyzik Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK hovoří o urychlovači

Od urychlovače za desítky miliard si svět slibuje i nález tzv. božské částice - odborně zvané Higgsův boson. "Tato částice hraje velmi důležitou roli v částicové teorii. Jsme velmi optimističtí, že Higgsův boson na urychlovači skutečně uvidíme."

O nález zmíněné božské částice soupeří s evropskými vědci i Američané, tvůrci zařízení Tevatron ve Fermilabu u Chicaga. Snaží se tam také vyloučit, ve kterých oblastech tato částice není.

Při opravách v Evropě se muselo vyměnit 53 magnetů, některé z nich až 15 metrů dlouhé. A to stálo hodně peněz. Fyzik Dolejší řekl, že CERN šanci předejít takovým nehodám, jako loni, kdy jim uniklo 6 tun helia. "Celý rok byl věnován opravám i zlepšení diagnostiky. Také proces spouštění bude daleko opatrnější."

Je třeba postupovat po malých krůčcích a další vývoj bude bezpečný, připomněl Fyzik Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Milan Kopp, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme