Přesně 10 let uplynulo od havárie Columbie, tragédie zpečetila osud amerických raketoplánů
Před deseti lety, 1. února 2003, explodoval americký raketoplán Columbia. Stalo se to 16 minut před přistáním. Zahynulo všech sedm lidí na palubě, pět mužů a dvě ženy, Američané, Izraelec a Indka. Havárie Columbie nakonec vedla k předčasnému ukončení amerického programu raketoplánů.
„Říkal, že nebezpečí hrozí při startu a přistání. Věděli jsme, že v bezpečí bude až po návratu. Byla to jeho první mise, byl z ní nadšený,“ řekla BBC maminka jednoho z amerických členů posádky Columbie.
Raketoplán odstartoval na šestnáctidenní misi k Mezinárodní vesmírné stanici 16. ledna 2003. Na záběrech ze startu bylo vidět, jak do hrany levého křídla raketoplánu narazil kus tepelné izolace, který odpadl z oranžové přídavné nádrže. Pozdější testy dokázaly, že za určitých podmínek může pěna křídlo v daném místě prorazit.
O výročí havárie Columbie i americkém programu raketoplánů jsme na Rádiu Česko mluvili s odborníkem na kosmonautiku Tomášem Přibylem.
Vyšetřování také ukázalo, že osud všech sedmi astronautů i Columbie se naplnil již na startovací rampě. I kdyby se totiž podařilo fatální poškození tepelné ochrany objevit už na oběžné dráze, nebylo v lidských silách posádku raketoplánu zachránit.
„Před startem nebylo možné něco podobného detekovat. Odpadání nějakých kousků pěny při startu, kdy je tam velké přetížení, nádrž se neskutečně chvěje, je vlastně náhodný jev. A po startu už nebylo v lidských silách Columbii opravit a vrátit bezpečně na zemi,“ řekl Rádiu Česko odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
Podobná tragédie se odehrála 28. ledna 1986. Raketoplán Challenger explodoval 73 vteřin po startu, tehdy také zahynulo sedm astronautů. NASA po explozi Challengeru pozastavila lety raketoplánů na dva roky, a stejně tomu bylo i po havárii Columbie, raketoplán Discovery odstartoval až v létě 2005.
Havárie Columbie ale nakonec vedla k ukončení třicetiletého programu raketoplánů, které podle původních plánů měly létat možná až do roku 2020. Poslední, v pořadí 135. výpravu, uskutečnil Atlantis už v červenci 2011.
„Program raketoplánů lze hodnotit úspěšně. Sice bude navždycky poznamenaný dvěma haváriemi, ale celkově raketoplány odlétaly 133 bezproblémových misí, kdy jejich posádky opravovaly Hubbleův teleskop, postavily kosmickou stanici, vynášely družice do vesmíru, opravovaly je, prováděly pokusy, létali tam i vědci. Myslím, že stopa raketoplánů v historii je obrovská a velmi důležitá,“ zdůraznil Přibyl.
Spojené státy zvažují, čím raketoplány nahradit, a jak posunout kosmonautiku dál. „Vesmírné lety se nyní rozdělí. NASA se teď soustředí na průzkumné mise na Měsíc, k asteroidům, na Mars. A takové to plazení na oběžné dráze přenechá soukromým komerčním firmám, na což dozrál čas i technologie,“ konstatoval odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
