Světově první prototyp osmotické elektrárny stojí v jižním Norsku a tento týden zahájil provoz.

0:00 27. listopadu 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Elektrárna využívá fyzikální jev, ke kterému dochází i v buňkách rostlin i živočichů. Principem osmózy je pronikání vody přes polopropustnou membránu, která odděluje dva roztoky s nestejnou koncentrací iontů. Membrána ionty zadržuje, takže voda může až do ustanovení rovnováhy přecházet z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího.

V prototypu elektrárny představuje dvojici roztoků slaná a sladká voda, která je z pobřeží pumpována do dvou nádrží oddělených membránou vyrobenou z polymerů. Voda proniká z jedné nádrže do druhé a vytváří tlak ekvivalentní 120 m vysokému sloupci vody - což je dost na pohon turbíny, která vyrábí elektřinu. V této chvíli má osmotická elektrárna výkon 4kW, o praktické využitelnosti se proto zatím příliš hovořit nedá. Společnost Statkraft, která elektrárnu vybudovala, však počítá s tím, že se její výkon bude postupně zvyšovat.

Osmotické elektrárny by se teoreticky daly postavit na všech pobřežích, kde je dostupná jak slaná, tak sladká voda. Na rozdíl od solárních a větrných elektráren by teoreticky byly schopné dodávat energii kontinuálně a téměř nezávisle na vnějších podmínkách. Výkyvy by mohly způsobit pouze sezónní oscilace hladiny vody. Kritikové nové technologie ale upozorňují na zatím obtížně odhadnutelné faktory, jako je vliv bahna a říčních bakterií, které by mohly kolonizovat membránu a měnit její vlastnosti.

Zdroj: NewScientist, Statkraft

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít