První ultralehkou stíhačku na světě sestavili konstruktéři z ČVUT

Nad České Budějovice vzlétla první ultralehká stíhačka na světě. 17 let ji sestavovali pracovníci a studenti z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Celkem stál vývoj stroje téměř 60 milionů korun a univerzita na něj získala peníze od státu i od soukromých firem. Konstrukce ale nebyla vůbec jednoduchá. Při testování například prasklo křídlo zkušebního modelu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ultralehký proudový letoun UL 39 Albi | Foto: ČTK

Vedoucí projektu Robert Theiner ukazuje v laboratořích Ústavu letadlové techniky ČVUT zhruba tři metry dlouhé křídlo, jehož část se zlomila při zatěžkávacích zkouškách. Stíhačka už je samozřejmě bez kazu.

Na vývoji letounu pracovalo dohromady 200 lidí. „Letoun je relativně malý. Délka je nějakých 7,2 metru. Rozpětí podobně, necelých 7,5 metru. Je to dvoumístný letoun se sedadly za sebou,“ popisuje Theiner.

Přehrát

00:00 / 00:00

První ultralehkou stíhačku na světě sestavili konstruktéři z ČVUT

Stroj váží přes 320 kilogramů. Podle hlavního technologa projektu Karla Baráka je tento model v kategorii ultralehkých letadel vůbec jedinou stíhačkou na světě.

Všechny ostatní jsou totiž těžší. Aby letadlo do dané třídy ještě patřilo, nesmí přesáhnout hmotnost 325 kilogramů.

„Nejtěžší bylo zajistit právě tu nízkou hmotnost. Na každém dílu se snažit ušetřit, kde se dalo. Proto tady máme i takové zvláštnosti, jako že na hydraulice jsou použity válečky z uhlíkových vláken,“ vysvětluje Barák.

Po dnešním premiérovém letu chtějí vývojáři model ještě vylepšovat. „Dlouhodobým záměrem není jen postavit jeden experimentální kus, na kterém by se něco ověřilo. Naše mety jsou vyšší, rádi bychom takový stroj nabídli trhu,“ upozorňuje Theiner.

Přehrát

00:00 / 00:00

České vysoké učení technické dnes představilo ultralehké proudové letadlo - UL 39 Albi. Mluvil o něm ředitel Ústavu letadlové techniky Robert Theiner

„Cesta k sériové výrobě je ještě dlouhá. Předně musíme ověřit, že celá soustava pohonu je dostatečně spolehlivá a bezpečná. Musíme také dále zlepšovat parametry, zejména účinnost stroje,“ dodává Theiner s tím, že více jasno o dalším osudu letounu bude v polovině příštího roku.

Díky unikátní konstrukci navíc do stíhačky nemusí sedat jen speciálně vycvičení vojenští piloti. Letět s ní může každý, kdo má průkaz na sportovní letadlo. Jeho tepelnou stopu navíc nezachytí radar.

Poškozené křídlo v dílně | Foto: Pavla Lioliasová

ČRo, Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme