Raketoplán Endeavour odstartuje naposled. Je to předposlední mise amerických raketoplánů. Tato vesmírná plavidla poutala tři desítky let pozornost světových médií. Zpravodaj Českého rozhlasu ve Washingtonu Vít Pohanka o jejich přínosu k dobývání vesmíru mluvil s historičkou washingtonského Národního muzea letectví a kosmonautiky Valery Nealovou.

Tento článek je více než rok starý.

16:10 29. dubna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaký byl obecný záměr raketoplánů?

Raketoplány byly pokusem udělat z letů do vesmíru něco podobného, jako běžné linkové lety v zemské atmosféře. Vyrobit vesmírné plavidlo, které bude vypadat jako letadlo a také tak sloužit. Stroj, který odletí do vesmíru, zůstane tam týden nebo dva, vrátí se, přistane na zemi, projde údržbou a bude zase připravený ke startu. Pak poletí znovu a znovu. Dřív lidé létali do vesmíru jenom na raketách, které byly na jedno použití a byli tam stísnění ve velmi malých kabinách. Při návratu na Zemi nechali všechno drahé zařízení ve vesmíru, proletěli v maličkém modulu atmosférou, otevřel se padák a oni přistáli v moři, kde je vyzvedla loď. Raketoplány tuhle logiku změnily. Jen několik jich za třicet let letělo do vesmíru 135krát.

Co tedy dnes považujete dnes za nejdůležitější momenty tohoto vesmírného programu?

Mezi milníky historie raketoplánů určitě patří rok 1981, kdy vzlétl první z nich. Pak je tu rok 1986, kdy došlo k první tragédii: explozi Challengeru. Pak bych asi zmínila i rok 1990, kdy byl do vesmíru vynesený Hubbleův teleskop. V roce 1999 se raketoplán poprvé spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Smutným milníkem byl rok 2003 a rozpad Columbia. A nakonec letošní rok, kdy po třiceti letech odstartuje raketoplán do vesmíru naposled.

Nejsou ale havárie dvou z šesti vyrobených raketoplánů důkazem, že to byl nebezbečný a - podle mnohých kritiků – o zbytečně drahý program?

Já myslím, že ty tragédie nesnižují úspěchy, kterých raketoplány dosáhly. Spíš zdůrazňují, že lidé nesmějí při letech do vesmíru nic ošidit. Že to není nic snadného. I po desítkách let je to nesmírně složitý a nebezpečný projekt. A bez ohledu na všechno úsilí a bezpečnostní opatření je tu vždycky riziko technického nebo lidského selhání. Obě havárie raketoplánů byly směsí obojího: technické poruchy a lidské nepozornosti. Let tak složitého zařízení nikdy nebyl stoprocentně bezpečný a nikdy také pravděpodobně naprosto bezpečný nebude.

Zprostředkovaly raketoplány přístup do vesmíru i astronautům z jiných zemí?

Umožnil lety do vesmíru jiným národům, hlavně evropským, ale také Kanadě a Japonsku. Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou se na letech lidských posádek začalo na palubách raketoplánů podílet celkem 13 zemí. Vědci z mnoha dalších zemí mohli navíc začít pokusy na mezinárodní vesmírné stanici také díky raketoplánům. Ten program prostě otevřel přístup do vesmíru mnoha zemím.

Vít Pohanka, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít