Rekonstrukce skončila. Vila Tugendhat se otevírá veřejnosti

Po dvouleté rekonstrukci se dnes prvním oficiálním návštěvníkům otevřou dveře jediné moderní památky UNESCO v České republice - brněnské vily Tugendhat. Stavbaři na zakázce za asi 165 milionů korun pracovali pod neustálým dohledem památkářů tak, aby zachovali co nejvíce z původních materiálů a použili i stejné technologie - celý postup byl navíc detailně zdokumentován.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vila Tugendhat se otevírá po rekonstrukci otevírá návštěvníkům | Foto: Ivan Holas

Kvůli soudním sporům architektů začaly práce za minutu dvanáct - průsaky z poškozené kanalizace silně narušily statiku. Nejdramatičtější tak podle správkyně vily Ivety Černé byla rekonstrukce zahradní terasy:

„Podepřela se ocelová stropní konstrukce s vychýlenými sloupy a pod nimi se začala kopat složitá soustava základových studen. To už dělali horníci, protože se dostávali až do třetihorních jílů.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Těsně před znovuotevřením po opravách byl ve vile Tugendhat s mikrofonem ČRo Ivan Holas

Mezinárodní odborná komise několikrát pozměnila plány, když se během rekonstrukce našly původní vrstvy a materiály. Také středová noha velkého kulatého stolu, kde se počítalo s replikou, vysvětluje stavbyvedoucí Michal Malásek:

„Zjistili jsme, že za války ji zřejmě někdo autogenem uřízl. Objevili jsme původní pouzdro nohy, a to jsme dnes repasovali a budeme vracet zpátky.“

Ve vile je už několik dní také mobiliář. Nábytku uvidí návštěvníci podstatně více než před rekonstrukcí. A i repliky jsou od originálu k nerozeznání, tvrdí ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian:

Finišují také práce na zahradě vily Tugendhat | Foto: Ivan Holas

Vila patří do meziválečné funkcionalistické architektury a patří k základním dílům světové moderní architektury. Vilu vyprojektoval v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, který je považován za otce moderní architektury 20. století.

„Člověk má například v ložnici chlapců vedle sebe původní dýhu, která se dochovala, a na ni přímo navazuje šatní skříň- replika. A barva i kresba dýhy je k nerozeznání.“

Ciprián zároveň vyzdvihuje jedinečnost díla jako takového. „Je to zcela avantgardní řešení volně plynoucího prostoru, který má jednotlivé funkční zóny jen velmi jednoduše naznačeny pomocí příček,“ upřesnil Ciprian. O nic méně zajímavá je také samotná konstrukce domu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, ve Světě o osmé

„Jedná se o ocelový skelet, pomocí kterého bylo možno většinu nosných zdí – vnitřních a vnějších – zrušit a nahradit je okny. Radikalismus hlavní myšlenky je doveden do naprosté dokonalosti setřením rozdílů mezi interiérem a exteriérem,“ doplnil ředitel muzea.

Řada zájemců o prohlídku už využila internetové rezervace - kapacita je totiž s ohledem na mikroklima omezena na přibližně 150 lidí denně.

Milan Kopp, Ivan Holas, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme