Slapská přehrada byla před 10 lety jediná, která byla provozuschopná po celou dobu povodní
Hráze mnoha přehrad Vltavské kaskády se snažily před 10 lety zmírnit hrůzy a sílu povodňové vlny. Bylo tomu tak i na Slapské přehradě, ale hrázný měl jen malou šanci valící se vlnu zachytit.
Slapská přehrada tehdy nebyla připravená na to, že by měla zadržet vodu. Byla plná. Počítalo se pouze s tím, že vodu bude muset převést dál.
„Slapská přehrada byla jediná, která vydržela být v provozu celou dobu těch povodní. Převáděli jsme 3300 kubických metrů za sekundu,“ potvrzuje hrázný Petr Páv.
Přehradní hráz je přitom stavěna na to, že do průtoku 690 kubíků za sekundu se voda valí přes turbíny a spodní výpustě. Pak se začínají otevírat horní přepady, takzvaná přelivová pole. Maximální odtok ze Slapské nádrže tak nastal 14. srpna, v 16 hodin odpoledne.
„V té době, protože voda se valila horem přes přelivy, tak jsme v revizních chodbách v podstatě zaznamenali jenom zvýšený průsak, protože přece jenom sem tam se malinko poškodí nějaká dilatační spára a zatéká do konstrukce,“ vysvětluje hrázný.
V podstatě měla Slapská přehrada stále ještě rezervu. Zvládla by i nápor o něco většího průtoku vody.
„Samozřejmě vzniklo tady poškození, ale ne vlastní přehrady. Byl tady poškozený provozní objekt ČEZu, měli tady kanceláře, dole domeček, který se poškodil. Poškodila se komunikace a také břehy,“ vyjmenovává škody hrázný Páv.
Tunely metra chrání před povodní těsnící stěny a hermetické dveře
Číst článek
Šlo tedy jen o podružné závady a úskalí. Takovéhle štěstí ale neměly jiné přehrady.
„Štěchovická přehrada si nápor zadržovala s vypětím všech sil a veliké potíže měli na Orlíku. Tam jim to vytopilo strojovnu. Tam se toho asi obávali i odborníci,“ říká František Dones.
V současné době byly všechny přehrady v republice přehodnocené i na tisíciletou vodu.
