Sociální sítě pomáhají svolat akce, osobní výzvy ale zůstávají prioritou
Prostřednictvím Facebooku nebo Twitteru se mohou velké skupiny lidí, v krátkém časovém období, domluvit na uspořádání akce. Například v Tunisku se tak lidé svolávali na demonstrace a byli tak vzorem pro obyvatele Egypta, ale jen do doby, než egyptská vláda internet vypnula. Navíc včera egyptské ministerstvo informací s okamžitou platností zakázalo vysílání televize Al-Džazíra, která do arabského světa velmi obsáhle zprostředkovávala informace z dramatického vývoje událostí.
Sociální sítě mají velký potenciál svolat velké množství lidí na nejrůznější akce. Podle šéfredaktora serveru Lupa Patricka Zandla psychologové a sociologové upozorňují, že svolávání přes sociální sítě funguje spíše jako připomenutí nebo upřesnění detailu:
„Rozhodně to není ten impuls, proč by se člověk rozhodl jít na demonstraci, zpravidla se nenechá přemluvit sociální sítí. Lidé jsou spíše zaměřeni na osobní svolávání.“
Sociální sítě mohou zároveň vytvářet i potencionální nebezpečí, například dezinformací. „V Egyptě například utíkaly informace, neautorizované režimem, do zahraničí. Velká část zahraničních zpravodajů čerpala neoficiální fotky, které samozřejmě stavěly situaci do jiného světla, než oficiální informace," říká Zandl.
Prostřednictvím sociálních sítí oslovují politici svoje voliče. Jednodušší je zviditelnit nálady, vzniká spousta skupin stránek, které jsou věnované politickému tématu.
„I v Česku se svolávaly demonstrace a různé akce přes Facebook. Nebyly ale úspěšné v případě, že akce byla svolána pouze přes Facebook. Příkladem může být virtuální demonstrace ODS před volbami, které se zúčastnily jednotky lidí, přesto byla akce vykládána jako úspěšná. Hlavní zádrhel byl v tom, že ji nikdo nesvolal v reálném světě. Pro politiku jsou tedy sociální sítě zatím jen doplňkem a informační distribucí,“ dodává Zandl.
