Tým vědců z Plzně vymýšlí systém, který bezpečně zastaví provoz v dálničním tunelu
Bezpečnou uzávěru pro dálniční tunely vymýšlí tým vědců ze Západočeské univerzity v Plzni. V případě mimořádných událostí by měla donutit řidiče zastavit před vjezdem a nechat volný průjezd záchranářům.
„V současnosti jsou uzávěry v tunelu dělané tak, že je před tunelem závora. Jsou tam návěstidla - červená, zelená, nejezdi tímto pruhem, jezdi tímto pruhem, zastav,“ říká Josef Pihera ze Západočeské univerzity v Plzni.
Pokud se uvnitř tunelu stane nehoda, požár a či jiná havárie, závory se spustí. „Výzkumy ukazují, že řidiči tyto signály, aby nejezdili do tunelu, ignorují,“ upozorňuje Pihera.
Tým vědců z Plzně vymýšlí systém uzávěry pro dálniční tunely. Zajímala se o něj Monika Klímováí
„Ty zkušenosti nejsou jenom z České republiky, ale i z ostatních evropských zemí, jako jsou například Rakousko, Švýcarsko, kde řidiči jsou také schopni závoru přerazit a jet dál,“ doplňuje svého kolegu Aleš Hamáček.
V případě kolize při současném systému hrozí, že auta tunel ucpou a dovnitř se nedostanou hasiči, policie ani záchranka. Zajímavé a funkční řešení našli například v Austrálii.
„Předvěst do tunelu v případě havárie spustí umělou vodní mlhu a na ní jako na plátno promítají nápis Stop. Mlhou ale projede kdokoliv, takže když tam potřebují projet hasiči nebo záchranáři, tak není žádný problém,“ popisuje Hamáček.
V České republice a dalších zemích, kde mrzne, se tento postup nedá použít. Proto tým odborníků z Regionálního inovačního centra elektrotechniky v Plzni vymýšlí nový systém.
„Chceme nahradit vodní mlhu nějakým kompozitem, na který by šlo promítat případný nápis nebo návěstí a zároveň by umožnil průjezd všem složkám, které to potřebují,“ vysvětluje Aleš Hamáček.
Řešením mají být nové kompozitní materiály
Zábrana by měl vyplnit celou plochu portálu tunelu. Podle Josefa Pihery je teď nejdůležitější najít vhodný materiál.
„Který bude mít takovou tuhost a takové mechanické vlastnosti, že neublíží autu ani motorkáři. Pod kompozitním materiálem si představte pryskyřici, ať už epoxidovou nebo silikonovou, vyztuženou třeba nějakým vláknem, skleněným, karbonovým a podobně,“ dodává Josef Pihera.
Tým pracuje i na systému, který bude zábranu ovládat. Ještě letos by měl vzniknout první prototyp v měřítku jedna ku dvěma.
„Tak abychom mohli ověřit použité materiálové složení a celou funkčnost zařízení. Systém bude celý testován v aerodynamickém tunelu, protože musí být dimenzován tak, aby odolával i velice silnému proudění vzduchu,“ potvrzuje Aleš Hamáček.
Pokud se nový systém osvědčí, mohl by se uplatnit v celé evropské dálniční síti už po roce 2017.
