Úložiště jaderného odpadu podle expertů bude, otázka je kde
Západočeské obce Lubenec, Blatno a Tis u Blatna by si díky povolení průzkumných vrtů v okolní přírodě mohly polepšit o miliony korun. Stát chce zjistit, jestli by v těchto lokalitách mohl za desítky let ukládat nebezpečný radioaktivní odpad. Mnozí občané s tím ale nesouhlasí a sepisují petice za záchranu rekreační oblasti.
Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jana Prachaře některé obce stále říkají průzkumu rozhodné ne, jiné jsou na něj ale za určitých podmínek ochotné přistoupit.
„Jsou obce, které k této problematice přistupují konstruktivně a chtějí po nás více informací o této problematice a chtějí znát názory Správy úložišť jaderných odpadů k této problematice. A jsou také obce, které se k této problematice nevyjadřují a nechtějí žádné informace,“ řekl Jan Prachař.
Edvard Sequens ze sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí upozorňuje, že už samotný průzkum není bez rizika.
Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař a Edvard Sequens ze sdružení Calla mluví o úložišti jaderného odpadu v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
„Je tam několik desítek vrtů, hlavně asi dva jsou hluboké – jeden do kilometrové hloubky, a na ten je potřeba zplanýrovat území 600 metrů čtverečních, čtvrt roku tam vrtat a hlučet. Ale pořád jsou to vratné dopady proti tomu, co by znamenala stavba úložiště,“ uvedl Edvard Sequens.
S tím, že by bylo nutné zplanýrovat tak velké území, Jan Prachař nesouhlasí.
„Průzkum bude rozdělen do dvou fází. V první bude probíhat plošná geofyzika, což představuje měření na povrchu a dále bude probíhat geologické mapování a odebírání vzorků hornin. Potom bude druhá fáze průzkumu, kdy budou provedeny tři, maximálně pět vrtů, a předpokládá se, že dva vrty do hloubky 500 metrů a jeden, maximálně dva vrty do hloubky tisíce metrů,“ vysvětlil Jan Prachař.
Vrty pro úložiště radioaktivního odpadu rozdělují občany řady obcí
Číst článek
Edvard Sequens připomněl, že občané 26 obcí v místním referendu jednoznačně odmítli vybudování jaderného úložiště na svém území.
„My tady samozřejmě směřujeme k úložišti, ale jednou z podmínek je srovnat postavení obcí vůči státu, aby obce mohly říci, co na svém území chtějí nebo nechtějí. Takové úložiště není srovnatelné s nějakou běžnou továrnou nikoliv těmi dopady, ale tím, jak to bude působit na generace na tom území,“ zdůraznil Edvard Sequens.
Edvard Sequens doplnil, že hlubinné úložiště by se mělo začít budovat v roce 2050 a jeho provozování se předpokládá od roku 2065.
