V Národním muzeu jsou k vidění nejslavnější české vynálezy
Křižíkova oblouková lampa, bleskosvod Prokopa Diviše nebo Kaplanova turbína - tyto a další vynálezy slavných Čechů budou k vidění v Nové budově Národního muzea v Praze. Začíná tam totiž výstava nazvaná Vynálezci a vynálezy.
„Výstava představuje ty nejslavnější vynálezy které daly české země světu. Návštěvníci uvidí lodní šroub, ruchadlo, čočkostroj, obloukovou lampu, tedy vynálezy, které proslavily slavná jména jako byl Křižík, Purkyně či Heyrovský, laureát Nobelovy ceny,“ říká Pavel Douša, ředitel Historického muzea.
Expozice ale kromě vynálezů, kterými se slavní Češi zapsali do historie, představí také mnoho kuriozit.
„Těch 20 top předmětů doplňují i vynálezy všedního dne, jako je třeba remoska, síťovka nebo versatilka. A doplněné o unikáty, respektive kuriozity, jako například speciální kapotované motocykly, který vymyslel Jan Andrle nebo aerosáně z roku 1942, které vyrobila kopřivnická Tatra pro německý wehrmacht,“ přiblížil Douša.
Kvůli aerosaním bylo dokonce nutné rozebrat část pláště muzea, protože nebylo kudy je dostat dovnitř.
„Chceme, aby si děti vyzkoušely, na jakém principu ty vynálezy fungují. To znamená, aby pochopily, jakým způsobem funguje turbína či lodní šroub. Takže je tam spousta interaktivních prvků a vůbec scénografické řešení je přizpůsobeno dětskému návštěvníkovi,“ řekl Radiožurnálu Pavel Douša.
Návštěvníci si budou moci vyzkoušet jak funguje krevní transfuze nebo si prohlédnout komiksy zobrazující životy vynálezců. Výstava Vynálezci a vynálezy bude v nové budově Národního muzea trvat do konce dubna.
Tatraplán na lyžích
Jednou z nejvýraznějších atrakcí výstavy jsou i originální Aerosaně Tatra V 855. Prototyp stroje vyvíjeli v Kopřivnici od roku 1942.
„Vypadají hodně podobně jako Tatra 87 nebo Tatraplán, jedná se o karosérii umístěnou na čtyřech lyžích poháněných tlačnou vrtulí a tlačným válcem,“ popisuje restaurátor a konstruktér Vítězslav Hinner z firmy Eccora.
Sáně byly vyvíjeny na zakázku německého wehrmachtu a podle Hinnera byla tím pádem původní dokumentace skartována nebo odvezena pryč. Při restaurování proto museli vycházet hlavně z dobových fotografií a kopřivnického originálu.
K čemu měly saně sloužit nikdo neví úplně přesně, nejspíš ale šlo o čistě vojenské využití. „Pravděpodobně to bylo na objednávku, když si německá vojska myslela, že budou dobývat ruské pláně, tak aby se tam lépe a rychleji pohybovala, ale v době, kdy se tento prototyp dodělal, tak už pomalu fičela zpátky,“ říká Vítězslav Hynek.
