V podzemí mezi Švýcarském a Francií se schyluje k 'Velkému třesku'

Hluboko pod zemí na hranicích Švýcarska a Francie poblíž Ženevy chystají vědci zatím největší světový experiment. Dnes začne jeho rozhodující fáze, ve které mají nárazy nejmenších částeček hmoty v obřím urychlovači navodit podmínky, za jakých vznikl vesmír.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kosmologie v sobě spojuje svět obřích rozměrů vesmíru s procesy na úrovni elementárních částic, které se snažíme napodobovat na největších urychlovačích světa, jakým je LHC na obrázku. | Foto: Petr Kulhánek

Podzemní prstencový tubus urychlovače je dlouhý 27 kilometrů. Nepředstavitelnou rychlostí v něm kolují dva paprsky částic. Vědci se pokusí vyvolat jejich srážku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pokusu vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum mluvil na Radiožurnálu Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Jak sami říkají, je to jako vypálit z obou břehu Atlantiku jehly, aby se v polovině cesty srazily. Měla by tak vzniknout miniaturní napodobeniny takzvaného Velkého třesku, jímž podle teorie začalo před bezmála 14 miliardami let rozpínání vesmíru.

„Jde o dlouhodobý pokus. K simulaci počátku vesmíru, takzvaného ‚velkého třesku‘, dojde až koncem roku. Do té doby se musejí provést mnohé jiné experimenty,“ říká Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Pokus v CERNU byl s velkou pompou zahajován před dvěma lety, ale následně došlo k závadě a musel být zastaven. Objevily se i hypotézy, že to může být vzkaz z budoucnosti, která si nepřeje, aby se něco tak riskantního zkoušelo.

„Jedná se o obrovské, 27 kilometrů dlouhé zařízení. Je tam 1200 supravodivých magnetů, každý z nich je patnáct metrů dlouhý a váží 30 tun. Jeden ze spojů, kterými jsou magnety propojeny, nebyl tehdy dokonale spojený, krátce se zahřál, tím se ztratil supravodivý stav, obrovsky se to zahřálo, přeskočil tam elektrický oblouk a ten protrhl celou izolaci.Do tunelu se dostalo šest tun hélia a trošku to bouchlo," vysvětluje Chýla a dodává:

"To dnes není možné. Lidé, kteří na tom rok pracovali, sestrojili detekční systém, který jakýkoliv náznak zvyšování odporu spoje okamžitě zaznamená a celé se to vypne daleko dřív, než dojde k nějaké nehodě."

Jan Pokorný, Martin Mašek, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme